Osudný den, aneb láska ani smrt si nevybírá 2

8. června 2013 v 15:53 | Ada |  Osud, aneb smrt ani láska si nevybírá
Přináším vám další pokračování povídky Osud, aneb láska ani smrt si nevybírá. Přeju vám pěkné počtení.

OSUD, ANEB LÁSKA ANI SMRT SI NEVYBÍRÁ (2)
Vrtulník si o skálu utrhne ocas. Marcovi se uvolní popruhy, Petr ze sedačkou sjel až na palubní desku a Thomas taky. I přes snahu vrtulník nějak s korigovat dopadá tvrdě na zem....
S Marcem se po pádu utrhla sedačka, ale ještě se stačil odpoutat, ale hlavou narazí na protější lavici a upadá do bezvědomí. Petrovi se utrhnou popruhy a ten pak proletí předním sklem, břichem silně narazí do palubní desky a poraní si ruku a je též v bezvědomí.
Thomas narazí hlavou do palubovky a při nárazu si způsobí otevřenou frakturu femuru a zlomeninu obou kostí v paži (vřetení a loketní kosti), frakturu klíčku a má poraněnou plíci. Jako první se z bezvědomí probudí Petr. Nejprve je mimo sebe, musí se nejdříve rozkoukat a postupně mu dochází události předešlých minut. Pak si pomalu sedne a pokouší se otevřít dveře a vylézt z vrtulníku. Ale první kroky opět vedou k zemi. Petra snad zabolí celé tělo, ale vstane a jde se podívat za Marcem, ale nejdřív si z kapsy vyndá baterku. Marca najde ležet na zemi, přetočí ho do stabilizované polohy, zkontroluje mu puls - pravidelný v normě a pokouší se ho probrat. "Marcu, prober se. No tak...... Marcu....." Když Marc dlouho nereaguje přemístí se Petr za Thomasem a je mu hned jasné, že je to zlé. Thomas při dýchání chroptí, puls má nepravidelný. Thomas nutně potřebuje Marcovu pomoc. Když v tom, ze zadu helikoptéry uslyší zvuky, obejde helikoptéru a když vidí Marca, že je zpět mezi živími je strašně rád. "Marcu, konečně." A pomůže mu se posadit. "AU.... Co je? Mám luxaci ramene a zřejmě silný otřes mozku, je mi na zvracení, všechno se mnou točí. Kde....kde je Thomas? V bezvědomí, má asi zasaženou plíci a otevřenou frakturu." Marcovi po obličeji teče krev z rozseklého obočí, Petr mu na to přikládá čtvereček. "Musíš mi zahodit to rameno.....opatrně a..... a pak aspoň třema stehama zašít obočí. ...Dobře, chceš analgetika. Ne, potřebuješ mě a musíme se odsud dostat, nechci být nějak utlumen. OK, začneme ramenem." Marc přikývne a přesedne si na Petrovo místo, ale s jeho pomocí, protože Marc stále ještě neudří rovnováhu. "Na tři?" Ptá se Petr. "Jo, ať to mám rychleji za sebou. ... Raz..... dva..........tři. AUUU!!! Říkal jsem jemně. Sorry, jinak to neumim, chceš to zafixovat? Ne to je OK. Šití chceš taky na živo? No, když to nebude tak bolet jako to rameno?" Petr se trochu pousměje, ale přitom mu do smíchu vůbec neni. … "Jsem hotov, ještě ti to přelepím. Díky Petře." Řekne Marc. "Chceš pomoct ven?" ZEPTÁ SE HO Petr. "Ne myslim, že už to zvládnu a jak si na tom ty? Bolí mě hlava, žebra budou naražený, poraněná ruka a kotník. Ukaž tu ruku." Marc tuší, že Petr neříká vše, ale bohužel to dělá i Marc... Jeho hlava se naštěští na chvíli umoudřila. Petr má od zápěstí až do půlku paže řeznou ránu. "Budu to muset zašít." Oznámí mu Marc. "A co Thomas? Tu chvilku ještě vydrží, dám ti analgetika a poté tlakový obvaz." Řekne mu Marc a Petr souhlasí. Po jeho ošetření se konečně podívají na Thomase. ,,Petře podej nám svítilny, abychom si je mohli přichytit na helmy, bude to lepší než baterka. Už je nesu i s taškami." Marc začne ošetřovat Thomase. "Tep nepravidelný, zorničky reagují, ale je tu zjevný otřes mozku možné krvácení do mozku, krční límec a stetoskop. ….Žebro mu propíchlo pravou plíci, musíme udělat punkci, … Dezinfekci... skalpel.... trubičku.... lepenku.... stetoskop… dýchání už je v normě, zlomená klíční kost, břicho měkké, zlomenina ruky tu zpevníme obvazem, otevřená zlomenina femuru, nůžky. Na poraněnou tepnu to nevypadá a menší krvácení zajistíme tlakovým obvazem, přines nosítka a dáme mu kyslík, monitor a později budem intubovat. A natáhni 0.5 fenta a lidokainu." Zaúkoluje Marc Petra. Blesk uhodí do protější skály. Oba dva jsou hrozně vyděšeni. "Petře…musíme odsud vypadnout, máme mapu?" Zeptá se Marc. "Ne, ale řekl bych, že jsme na nějaký vyhlídce. Takže jsme schopni dojít do údolí." Pronese Marc. To klukům pomůže, aby se vzchopili. Petr přinese nosítka a s Marcem na ně přesunou Thomase. Ale i tento prostý pohyb působí Petrovi menší obtíže a Marc jako zkušený lékař si toho všimne. ,,Co je? Jak se cítíš? Už dob-brý, a ty? Jsem v pohodě, musíme Thomasovi zafixovat nohu, a ty Petře ho připoj na monitor." I Petr ví, že Marc mu neříká pravdu, protože má problémy s rovnováhou a s obyčejnými úkony. "Budeš teď intubovat?" Zeptá se Petr. "Ne, zatim je stabilní, dáme mu jenom kyslík a musíme se s někým spojit. Máš mobil? Ne." Řekne Petr. "Tak zkus vysílačku a já se pokusim najít svůj."
,,Medicopter 117 centrále, mayday, mayday.... Medicopter 117 mayday, zřítili jsme se v Esbachovských skalách....." Vysílačka nefunguje a Petr se přemístí za Marcem. "Vysílačka je v trapu. A můj mobil taky. Hm....Sbalíme si defiblirátor, vakuovou matraci a kyslíkovou bombu a signální pistoli. Tu už mám u sebe." Řekne Petr Marcovi. Kyslíkovou bombu musejí odmontovat ze stěny vrtulníku. Poblíž uhodil další blesk a znovu začali padat kroupy. Defiblirátor uklidí do tašky, bombu s O2 dají Thomasovi mezi nohy a vakuovou matraci si vezme Marc a k tomu lékařskou tašku, Petr si vezme svůj batoh, pak Thomase přikryjou termofólií a připoutajího. Marc jim obou chce dodat naději. "Za hodinu přijde na základnu Ebelsieder a rozjede se pátraní. No snad." Podotkne Petr, vezme infuzi do pusy a můžou vyrazit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 8. června 2013 v 22:29 | Reagovat

super napínavý jen tak dál těším se na další pokračko ;)

2 Ada Ada | E-mail | Web | 9. června 2013 v 8:36 | Reagovat

dekuju, mozna v pondeli bude

3 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 9. června 2013 v 21:55 | Reagovat

Vážně super povídka ;-) už se těším na další část :-D snad je někdo zachrání... :-o

4 Jana Jana | E-mail | 30. srpna 2014 v 23:10 | Reagovat

Super povídka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama