Osudný den, aneb láska ani smrt si nevybírá 4

12. června 2013 v 17:00 | Ada |  Osud, aneb smrt ani láska si nevybírá
Sice jsem povídku slibovala až na zítra, zveřejním ji už dnes. Přeju pěkné počtení.

OSUDNÝ DEN, ANEB LÁSKA ANI SMRT SI NEVYBÍRÁ (4)

5:10 a základna
Do pokoje fouká chladný vítr a prudký déšť byčuje okno. To taky Franka donutí k tomu aby se přetočil a zjistil co se děje. V první řadě se podívá na budík a když zjistí, že je 5:15, vylítne z postele, zavře okno které se větrem muselo otevřít dokořán, pak si skočí do koupelny, obleče se a vezme si kufřík s dokumenty a v 5:35 vyráží na základnu. Tam dorazí v 5:55. Překvapí ho, že vrtulník zde není, no asi je v hangáru, pomyslí si a zaparkuje, pak vejde do základny. Ale tam též neni ani živáčka, podívá se do hangáru a vrtulník nikde. Jde tedy do své kanceláře a v nabiječce objeví svůj mobil, v tom kvaltu si ani nevšiml, že mu chybí. Na stůl si rozprostře dokumenty, které musí vypracovat a pak si dojde udělat do kuchyňky kávu, aby se probral zranního šoku, ale zatím si nevšimnul toho, že mu na záznamníku blikají 3 vzkazy…
Do kanceláře se vrátí až za 10 minut a první co udělá je, že si zapne počítač a po dalších minutách si všimne záznamníku. Zmáčkne tlačítko a záznamník se mu začne přehrávat. "Máte tři nepřečtené zprávy. Zpráva první: Centrála Medicopteru 117, váš vrtulník měl problémy s vysílačkou poslali jsme je na základnu a službu přebral Rosenheim." První zprávu Frank nijak moc neposlouchal, spíš ho zaujal víc článek na internetu o letectví. "Zpráva druhá: 03:35- Kvůli silné bouři a nárazovému větru o rychlosti 70 - 90 km/h v horách až 110 km/h, byl zrušen veškerý letecký provoz až do odvolání nesmí vzlétnou žádný stroj." Tato zpráva Franka zaskočí, kde tedy jsou? "Zpráva třetí: S Medicopterem 117 jsme ztratili veškerý kontakt ve 3:40, letěli přes Esbachovské skáli kde bouře byla nejsilnější, došlo možná ke zřícení vrtulníku, horská služba začne pátrat až to dovolí počasí." Frankovi se zatmí před očima, myš sevře v ruce tak, že by ji snad i rozdrtil, nevěří tomu co slyšel, druhou a třetí zprávu si musí poslechnout znova a znova. Je strašně vytočený nemůže tomu uvěřit, okamžitě se zvedne a jde k vysílačce. "Základna pro Medicopter 117 ..... Základna pro Medicopter 117 slyšíte mně...... Medicoptere 117 ozvěte se......" Když to nejde vrátí se zpátky do kanceláře a vytáčí číslo centrály. ,,Centrála slyšim. Dobrý den základna Medicopetru 117 Ebelsieder, může mi někdo vysvětlit co se v noci sakra stalo??" Zvýší hlas. "Klid pane Ebelsiedere, nic neni ověřené až se zlepší počasí vyšle horská služba pomoc a při dobrých podmínkách vyšleme i vrtulníky. Děláte si ze mě srandu? Vy mi tímto klidným hlasem chcete říct, že po mých lidech zatím nikdo nepátrá? Ne pane, podmí.... Na počasí vám kašlu! Napadlo vás, že oni tam nahoře bojují o život? Ano, ale třeba taky ne a kvůli takovému riziku s nejasným výsledkem nebudeme ohrožovat další životy." Frank má tomu ským volá chuť dát přes hubu. "Máte na centrále náhradní BK 117? Ano, ale má nějaké problémy s navijákem, proč? Za jak dlouho bude opraven? Asi tak 2 - 3 hodiny maximálně. Chci ho, pro svoje lidi poletíme s mým týmem. No to ne! To vám nedovolim! Nebudu se vás ptát o povolení, oznamuju vám to za 2 hodiny si pro vrtulník přijedeme i kdyby jsme ho měli ukrást. Ale to je sebevražda. Hm možná, ale lepší než obviněný z neposkytnutí pomoci, zanedbání péče a bránění v záchranné akci, za to se jde milý pane sedět!!! .... Dobře, dobře klid, projednám to a ozvu se." Frank ví, že to přehnal, ale jinak to nešlo. Na základnu přichází Max. Prochází kolem Ebelsiederovi kanceláře. "Dobrý ranko šéfe." Max má dobrou náladu, ještě nemá ani ponětí co se stalo. "Konečně se nám ochladilo co? Jak to, že tu neni naše miminko, myslel jsem, že v tomto počasí lítat nebudou." Frank se na něho podívá a snaží se mu jemně naznačit co se stalo. "Dobrý ráno Maxi. Vrtulník zůstal v horách. Aha....." Max odchází, ale pak se vrátí, něco mu vrtá hlavou. "V horách? Mají nějakou poruchu? Já nevim...... O co tady jde šéfe. Došlo k nehodě..... zřítili se...asi.... COO??" Vykoktá Max. "A.... žijou? Já nevim..... Nikdo po nich ještě nezačal pátrat, seženu tým B a náhradní vrtulníky." Max se odchází převléct se slzami v očích, přemýšlí nad tím co bude dál. Není-li už pozdě. Frank se jako první dovolá k Biggi. "Schwerinová, prosím. Dobré ráno Biggi. Pane Ebelsiedere… děje se něco? Vždyť máme volno. Ano děje, okamžitě přijeďte na základnu. Dobře a co se stalo? Řeknu vám to až tu budete všichni, zatím nashle." Poté vytočí Karinino číslo. "Ano? Dobrý den, doktorko Thalerová. Děje se něco pane Ebelsiedere? Ano, přijeďte okamžitě na základnu...... Dobře za chvíli jsem tam. Nashle." A jako poslednímu volá Ralfovi. "Staler, prosím. Dobrý den, pane Stalere. ÁÁÁÁ, dobrý ráno šéfe. Ralfe přijeďte co nejdřív na základnu. Ale šéfe, máme přece volnoo. Volno se ruší. Vždyť v tom počasí se nedá lítat. ... Sakra Stalere! Okamžitě přijeďte na základnu! Kdyby to nebylo nutné nepolám vás. Ano šéfe, už jedu."
Mezitím co Frank čeká na to až přijede tým B obvolává integrovaný systém, kdo by jim byl ochotný zapůjčit vrtulník. Zatím nic.
Jako první na základnu přijede Biggi. O 10 minut později Karin a o poslední přijede Ralf. Frank přijde za týmem B do společenské místnosti. Biggi to dnes opravdu sluší, pomyslí si a zadívá se na ni. "Pane Ebelsiedere co se stalo, že jste nám zrušil volno?" Ptá se trochu naštvaně a i trochu s obavami Karin. "Kde je vlastně miminko a kluci?" Zeptá se Biggi. "Právě kvůli tomu jsme zde." V ten moment každému z nich dojde, že se něco děje. "Stalo se jim něco? Od 3:45 centrála s týmem A, nenavázala spojení. Z akce se vraceli přes Esbachovské skáli, v této oblasti byla bouře nejsilnější..... asi se….. zřítili. Cože? A pátrají po nich? Ne, až se zlepší počasí. To nemůžou přece..... Centrála nám poskytne náhradní BK 117, ale potřebujeme aspoň ještě jeden vrtulník, obvolávám IS, zatím nic. Pomůžu vám." Řekne Biggi. "Nikdo nechce letět v tomto počasí. A máte aspoň přesné souřadnice kde se to stalo? Jo." Frank jde k mapě a červeným špedlíkem toto místo označí. "72,60° severně a 56,14° východně. Ale to taky mohli letět třema směrama. Já vim, ale v první řadě musíme sehnat druhý vrtulník a pak se dohadovat o tom kde budeme pátrat. A vlastně, jak se má Gonzo, pane Stalere? Je to lepší, ale ještě týden musí zůstat na veterině." Řekne Ralf a Frank a odchází do své kanceláře. "Ralfe, připravíme si nějaké zdravotní vybavení navíc. Jo, mám to sem přinést? Ne půjdeme do skladu." Biggi si sedne za stůl, vezme si seznam s telefoními čísly a vytočí první, ale pak se podívá z okna na hory a začne myslet na kluky a co všechno spolu prožili. ,,.......halo policie Kolbach...... je tam někdo...... halo.... A pardon Schwerinová, základna Medicopteru 117, měla bych takovou prozbu...."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 12. června 2013 v 19:46 | Reagovat

Povedená povídka, už se samozřejmě těším na další pokračování. :-D  A smím-li se zeptat - Co se stalo s Gonzem? ???  asi jsem to někde přehlédla....

2 Ada Ada | E-mail | Web | 13. června 2013 v 11:57 | Reagovat

Nepřehlédla, neboj není to nic hrozného brzo se to dozvíš. ;-)

3 lucinecqua lucinecqua | E-mail | Web | 13. června 2013 v 18:03 | Reagovat

[2]: :-) už se těším, já si myslela, že už jsem vážně úplně slepá ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama