Osudný den, aneb láska ani smrt si nevybírá 14

5. července 2013 v 17:22 | Ada |  Osud, aneb smrt ani láska si nevybírá
OSUDNÝ DEN, ANEB LÁSKA ANI SMRT SI NEVYBÍRÁ (14)
Ostatní už sedí ve společenské místnosti a docela dobře se baví. ,,Děkuju vám za půjčení.",,Já ráda." Odpoví mu Biggi a mile se usměje. ,,A co to volno šéfe?" Ptá se ze zájmem Ralf. ,,Ještě než začneme myslím si, že si po dnešku zasloužíme odměnu." Frank opustí pohotovostní místnost a jde do své kanceláře, kde ze zásuvky svého psacího stolu vyndá lahev s koňakem a pak se vrací zpět. ,,ÓÓÓ vy se šéfe překonáváte." "Tak se překonejte ještě vy a doneste skleničky." Řekne Ebelsieder nedočkavému Ralfovi. "Neměli bysme zrovna pít na prázdný žaludek." Namítne Karin. ,,Ale měla bych lepší nápad." "Tak sem sním doktorko." "Co kdyby jsme si zajeli do města na večeři? A pak to spojili i s nějakým alkoholem?" "No já jsem pro." Řekne Biggi. ,,Já taky." Potvrdí Karinin nápad Frank a Max s Ralfem též nejsou proti. ,,Tak co tu ještě děláme." Pronese Ralf a pak se všichni seberou a začnou se balit. Po několika minutách vyjdou společně před základnu a chystají se odjet, ale Biggi selže její motorka. ,,Chceš pomoc?" Přijde k ní Ebelsieder. ,,No asi jo, zase nejde nastartovat." Ale toho si už všiml i Max a jde za nimi. ,,Biggi co se děje?" "Nejde nastartovat a při tom ráno ještě normálně fungovala." "Já ji odtlačim do hangáru a zítra se na to podívám." "Díky Maxi." "To nestojí za řeč Bigg." Max odtlačí motorku do hangáru a když se vrátí můžou vyrazit. ,,Biggi pojedeš se mnou?" Nabídne jí Frank. ,,Když ti to nebude vadit, tak ráda." Frank jí podrží dveře a pak nastoupí za ní a následuje Karinino auto.
Karin během jízdy vytočí číslo strejdy, u kterého jsou Thomasovy holky. ,,Dobrý večer Huberte, tady Karin Thalerová volám ohledně Thomase. Ano a děje se něco, protože holky mu už 5x volali a on to nebere. Ano měli nehodu. Počkejte chvilku já je zavolám od vás to vezmou lépe. Dobře. ...Liso, Lauro volá vám Karin...." Za chvíli je slyšet jejich běh. ,,Ahooj Karin. Ahoj holky, slyšíte mně obě?" Zeptá se jich Karin. ,,Slyšíme. Dobře tak mě pozorně poslouchejte. Táta vám dnes nezavolá? A proč? Protože s Petrem a Marcem měli nehodu. A co je snim? Táta má jen zlomenou nohu a ruku je v nemocnici. ... Jste jam holky? Jo. Nebojte se o něj bude v pořádku a můžeme za nim? Ne, zůstaňte u strejdy Huberta a pokud to bude možné tak vám zítra táta zavolá, jo? Tak jo, měj te a už se nebojte. Dobře, ahoj Karin. Ahoj holky."
Biggi neustále pozoruje Franka. ,,Co je?" Zeptá se jí s úsměvem na rtech. ,,Líbíš se mi a baví mě pozorovat lidi kteří řídí." "O to jsem rád, že se ti líbím." Biggi se na něho usměje a pohladí ho po ruce, také by ho ráda políbila, ale nechce ho rozptylovat.
Do města dorazí za 30 minut a jako vždy při nějaké oslavě a nebo tak něco jdou do italské restaurace. A v tuto dobu mají velké štěstí, že mají ještě volný stůl pro 5 osob. Pro začátek si objednají víno nebo malé pivo a pak si vyberou jídlo z italských specialit.
Biggi neustále hypnotyzuje pohledem Franka a on ji. ,,Pane Ebelsiedere.... šéfe." Snaží se Ralf navázat kontakt. ,,...Co?" Ralf je mírně pobaven. ,,Chtěl jsem se zeptat za nás za všechny, proč jste nám nikdy neřekl, že jste pilot?" "No byl jsem pilot, ale to je na dlouhé vyprávění. My máme času dost, šéfe." Frankovi se do toho moc nechce, ale když už to o něm ví měli by vědět vše. ,,Dobře... Před 10 lety jsem pracoval v horské službě. Jednou v zimě nás povolali do Hohcfeilerských hor, měli jsme být další patrácí tým ve vzduchu, protože se ztratili 2 lyžaři. Tam jsme přiletěli do 50 minut a podle pokynů se dali do pátrání. Po hodině pátrání jsme objevili kouř ze světlice. Byla to nějaká skalní šachta. Ve vrtulníku jsme byli 3. Dva se připravolali na zásah na laně. Dělal se západní vítr. Bez komplikací jsem je spustil dolu. Oba dva lyžaři byli zraněny a silně podchlazeni. Počasí se rychle zhoršovalo. Musel jsem je co nejdříve dostat na horu. První šel pacient a zdravotník, ale pak přišel poryv větru a já vrtulník nemohl vyrovnat... Kolega na laně se v šachtě zranil a byl v bezvědomí. Musel jsem je spustit znova dolu, ale pak přišel další poryv a lano se zachytilo. Druhý zdravotník je musel odpojit, ale problém byl v tom, že vyseli 3 metry nad zemí a on se knim nemohl dostat. Povolil jsem lano a snažil jsem se ho vyháknout, ale při dalším nárazu jsem byl větrem sražen, málem jsem havaroval. Pak přišlo hlášení o ukončení akce, chtěl jsem to ještě zkusit, ale kolega, který nebyl zraněn mi řekl ať odpojim lano. Nechtěl jsem, chvíli jsme se dohadovali a já pak lano odpojil...." Biggi z Franka cítí, že ho to bolí, chce ho podpořit a tak mu stistkne ruku. ,,Než jsem se stačil vrátit na stanoviště začla vánice, pak to přerostlo v sněhovou bouři, další den dosahoval vitr orkánu, nikdo nemohl nic dělat a hrozil pád lavin. S pátraním se začlo až 3 den. Když jsme dorazili na místo, urvala se lavina... Museli jsme zavolat podzemní oddíly. ... Našli je až za 15 hodin... Nepřežili to... A od té doby jste přestal létat?" Zeptá se ho Karin. ,,Ne úplně našel jsem si práci v Berlíně, lítal jsem pro politiky, ale brzo jsem toho nechal. A po nějaké době jsem začal dělat u Medicopteru." Dále už se nikdo neptá, zjistili co chtěli, ale teď jim je trapně, netušili že tohle byl zrovna zásah do toho nejhoršího co mohlo nastat.
Po 40 minutách
,,Děkuju za příjemmý večer, ale já už půjdu domů." Začne Karin. ,,Já už bych šla taky domu." Přidá se Biggi. ,,Vzal by si mě domu Franku, jestli ti to nbude vadit? Ne, rád tě odvezu." Biggi je ráda a doufá, že tento večer bude mít ještě příjemnější pokračování. Karin je pobavena, jak si myslí, že jsou stále neviditelný. ,,Když jdete všichni tak mi půjdem taky." Přidá se Max a Ralf. Chlapi jako správní gentlementi dnešní večeři zaplatí. ,,Zítra se stavíme za Thomasem?" Zeptá se jich ještě Karin. ,,Jo... Určitě... A kde se sejdem?" Zeptá se Max. ,,Na klinice kolem jedný hodiny? Hm... Dobře... Budem tam..." Společně opustí restauraci a jdou na parkoviště. Jako první se rozloučí Ralf. "Ahoj, nashle." ,,Tak si užíte volno, zatim. Opustí je též Max.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katy Katy | Web | 5. července 2013 v 17:50 | Reagovat

super povídka jen tak dál sestro ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama