Říjen 2013

Životní příběh 3

30. října 2013 v 5:00 | Ada |  Životní příběh
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH 3
O 14 dní později
Domů mě dovezl už dopoledne Philip. Táta je na zahradě. Pozdravím ho a jdu i s věcmi do domu, jenže na schodech mě táta zarazí. "Kam myslíš, že jdeš?" Řekne mi do zad táta a já se na něho otočim. "Do pokoje." Pípnu. "Aha… tak tohle byl tvůj kluk?" zeptá se mě a já nesměle přikývnu. "No... docela ujde." Řekne táta a já se znova otočim a chci jít dál ke svému pokoji. "Co to máš na té sukni?" zeptá se mě a já se zarazím a podívám se. "Vy jste spolu spali?" položí mi přímou otázku. Začervenám se a němě zakroutím hlavou. "Ne? A od čeho tam máš tu krev?" zvýší na mě hlas a já probodávám pohledem podlahu. "Tak spali jste spolu?" "A.... Ne…" Špitnu. "Ty mi budeš lhát? … Jdi, do koupelny umej se a já tě pak tvém pokoji vyšetřim." Řekne mi a já na něho zůstanu koukat s otevřenou pusou. "Dělej!" Zařve na mě. A já ho poslechnu. Zajdu do koupelny a po několika minutách přejdu do svého pokoje a cestou se proklínám, že jsem si pořádně tu sukni neprohlídla, jsou na ní stopy našeho prvního milování s Philipem. Lehnu si do postele a přikryji se dekou. Táta za chvíli dorazí do mého pokoje. "Odkryj se." Poručí mi a já na jeho slova nedbám, zkouším vyjednávat. "Nepojedeme raději za tím doktorem?" "Ne! Odkryj se." Řekne znova, a to už ze mě deku stahuje. "Sundej si kalhotky." Poručí mi a já ho poslechnu. Pak mi násílím roztáhne nohy a začne s vyšetřením. Zavřu oči a po chvíli slyším jen jeho těžké oddychování a jeho ruce mi přejíždění po stehnech, najednou do mě dvěma prsty pronikne. Ale po chvíli přestane a řekne. "Jsi v pořádku, obleč se." A vystřelí z mého pokoje, klepu se, nedokážu si vysvětlit jeho chování je mi na nic. Musím si znova dát sprchu…


Životní příběh 2

28. října 2013 v 5:00 | Ada |  Životní příběh
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH 2
Ráno mě táta velice brzo tahá z postele. "Vstávej, za chvíli jedeme, tak dělej." Potom včerejším rozhovoru, jsem si zapomněla zamknout. Vstanu a v první řadě jdu do koupelny a pak se obleču. Když sejdu dolu táta s Jakobem jsou v kuchyni. "Tak co Gabrielo pojedeme nebo se chceš nasnídat?" zeptá se mě. "Nemám hlad." Odpovím a zajdu do předsíně. Táta přijde za chvíli za mnou a jedeme na kliniku. Když zaparkuje a my přijdeme na gynekologii, tak táta zaklepe na dveře ordinace. Po chvíli vyjde sestra. "Dobrý den pane doktore Scholle, pojďte dál pan doktor Heins už na vás čeká." Řekne docela mile sestra, ale mě začíná být na nic. "Dobrý den slečno Kollmanová, váš otec už mě o všem informoval, takže se ničeho nebojte a zajděte si za plentu a slékněte se, pak přijdete sem a uděláme vyšetření." Řekne mi. Když se sleču a vyjdu ven cítim se hrozně trapně a jsem rudá jak rajče. "Tak Gabrielo sem si dáte nohy." Řekne mi lékař. Já udělám všechno tak jak mi řekne a stroze mu odpovídám na vše na co se mě ptá. Když skončí s vyšetřením oddechnu si a s úlevou slezu s kozy a obleču se. Lékař napíše zprávu a pak dá tátovi recept s antikoncepcí a rozloučí se s námi. Táta ještě v nemocniční lékárně koupí antikoncepci a hned v autě mi udělá přednášku jak se má brát a, že nikdy nesmím vynechat. Když dorazíme domů jsem bez nálady, hned jak můžu tak se vypařim nejdříve do koupelny a pak do pokoje, kde strávím zbytek dne. Mamka musí zase večer pryč a neví, kdy se vrátí. Táta s Jakobem dole docela hlučí a tak se po chvíli váhání přemůžu a sejdu k nim. "A mladá dáma, pojď k nám." Řekne táta a já ochotně přijdu k nim. Popíjejí tvrdý alkohol. "Chceš ochutnat?" zeptá se mě táta. Já samozřejmě přikývnu, táta mi připraví skleničku a nalije mi také. Poté si přiťukneme a já to do sebe na ex vypiju. Táta mi nalije další a opakuje se předešlá situace. "Ty Gabrielo měla by sis něco vyzkoušet." Řekne táta a z kalhot vytáhne zabalený prezervativ a poté na stůl položí rohlík. To už mi tuhne úsměv na rtech a Jakob je také jeho počínáním zaražen. "No co na mě koukáš, je lepší to umět dopředu, než pak to raději dělat bez toho, tak se nestyď vezmi si rohlík a nasaď na něho kondom." Řekne táta a já požádám o další štamprli, táta mi ji zase ochotně nalije a já poté co ji vypiju docela dobře naroluju kondom na rohlík. "No vidíš, šlo ti to dobře, jako bys to už někdy dělala." Poznamená Jakob a táta jen přitakává. Jenže mě se poté zvedne žaludek a běžím na záchod, nakonec prozvracim skoro celou noc. Ráno přísahám, že už nikdy nebudu pít. "No spíš, táta už ti nikdy nebude nalívat, když ví jak je to silný." Sykne Jakob a je vidět, že je na tátu rozzlobený. Na štěstí mě se odpoledne udělá už docela dobře a tak se začnu chystat na kempování...

NICOLE ETZESTORFER

27. října 2013 v 13:49 | Ada |  Vedlejší role
Postavou týdne je

Nicole Etzestorfer
- Herečka
- Narozena: 12. srpna 1986, Rakousko
- 28 let
- Znamení: lev
- Ve 4 letech se poprvé objevila na televizních obrazovkách
- Do podvědomí diváků se dostala díky televizním seriálům
- Zahrála si např.: Komisař Rex, Bleskový back, Dolce Vita, Vražedné prázdniny…
- Proslavila jí role v seriálu Medicopter 117, kde hrála Lisu Wächterovou
- Lisa je dcerou Thomase a Very Wächterových
- Má sestru Lauru
- Lisa nejdříve žije s matkou, po její smrti bydlí s tátou a jeho kolegou Michaelem a synem Dirkem
- Když její táta umře odjedou se svým strýčkem
- Od roku 2002 se v televizi neobjevuje

Životní příběh 1

26. října 2013 v 5:00 | Ada |  Životní příběh
Přináším vám povídku, která se vymyká těm, které jsem už napsala. Je psaná ich- formou hlavní postavy a úvod této povídky, je odlišný a tak úplně se netýká právě Medicopteru, ale nebojte i této části, kde bude figurovat Medicopter se dočkáte.

Touto povídku chci ukázat na to, že i v dnešní době se dějí takové hrozné činy, které budou napsány v této v povídce. Většinou se to stává dívkám ať už dospívajícím a nebo malým... Každý takový čin by měl být potrestán a matky těchto dcer by měli stát za svými dětmi a nebránit své partnery, protože tyto dívky už nikdy nebudou takové jako byli dříve. Už nikdy nepovedou plnohodnotný život...

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH 1
Konečně je konec školního roku, doufám, že se tátovi s vysvědčením zavděčím…
Abych vše uvedla na pravou míru. Martin není můj biologický otec, svého otce jsem nikdy nepoznala, Martin se svým synem Jakobem s námi žijí od mích 5 let a oba mám hrozně ráda, i když táta je někdy dost přísný...
Bráška nastupuje po prázdninách do třetího ročníku na technické fakultě, bude z něho inženýr. Já letos dokončila první ročník na gymnáziu.
Přicházím domu, sotva vejdu do chodby, slyším hlasy z obýváku. Poznám tátu, mamku a Jakoba, konečně už je doma, hrozně se na něho těším. Přezuju se a jdu k nim. "Ahoj ve spolek." Řeknu a běžím obejmout brášku. "Tak Gabrielo, pochlub se nám se svým vysvědčením." Řekne mi táta a já mu ho podám do ruky. Máma sedí vedle něho a usmívá se. Bráška mě objímá. "No Gabrielo, co ta dvojka z biologie a z matematiky? Jak si to jako představuješ?" zeptá se mě táta chladně. "Já za to nemůžu, na matyku nemám hlavu a z biologie jsem se nechávala ještě vyzkoušet." "No a kdo za to může? Já snad nebo maminka? Zklamala jsi mě Gabrielo." Řekne mi otec. "No tak Martine nech ji." Zastane se mě mamka a pak se přidá i Jakob. "Gabi je moje nejšikovnější a nejchytřejší sestřička, kdybych já měl takový známky tak skáču do stropu." Řekne Jakob. "Ale ona je holka od ní se to vyžaduje, od tebe ne, ty jsi muž." Namítne táta a já prokoužím panenky. "Víte co děti pojďte se najíst." Řekne máma a jdeme ke stolu. Po obědě mi mamka a bráška dají dárkové tašky. Jsem zvědavá co v nich je. V taštičce od mamky je úplně skvělé krajkové spodní prádlo. "No Emily nevěděl jsem, že s Gabrieli bude děvka." "No tak Martině už jí bude 16, má přítele tak si zaslouží mít nějaké lepší prádlo." Zastane se mě mamka. Ale mě, to úplně vzalo náladu. "Gabi a co můj dárek?" upozorní mě Jakob. "Neboj nezapomněla jsem na něj." Řeknu mu a věnuji mu úsměv. Vezmu si do roku tašku a vyndám z ní top. "Brácha jsi skvělej." Řeknu mu a obejmu ho. V tom mámě zvoní telefon. Poslední dobou je to normální, protože firma ve, které pracuje jde ke dnu a jako výkonná manažerka musí být pořád na dosah…
Je večer, brácha před chvílí odešel na párty se svými bývalými spolužáky a já jsme si celé odpoledne psala s Philipem. Domlouvali jsme se na příští týden, protože to vyrážíme kempovat, ještě s několika přáteli. Už se hrozně těším. Pak jdu do koupelny a sebou si vezmu nové prádlo. Nejdříve se lehce namaluji a pak si ho obleču, je opravdu sexy, mamka má dobrý vkus. Pomyslím si a pak se otočím ke dveřích. Leknu se, protože uvidím tátu. "Promiň, nechtěl jsem tě rušit a už vůbec ne sledovat." Řekne a spaluje mě žhnoucíma očima. "Sluší ti to, vypadáš v tom velice se…… dobře. Ale na kempování si to prádlo nevezmeš!" "Proč ne?!" vyjedu na něho. "Už jsem řekl a pak si s tebou musim vážně promluvit, Gabrielo." Řekne a odejde. Vypláznu jazyk na zavřené dveře a znova se prohlížím v zrcadle. Po chvíli se vysleču a dám si sprchu. Do pokoje přijdu za půl hodinky a chvíli po mě dorazí táta. "Gabrielo musíme si promluvit." Řekne a sedne si ke mně. "O čem tati?" zeptám se ho. Táta mě chvíli pozoruje, pak si vedle mě bez dovolení lehne. Já se o kousek šoupnu. "Víš Gabi s maminkou jsme se bavili o tom, že by, jsi měla začít brát antikoncepci, s Philipem už jste přece delší dobu a jednou mu přestane stačit líbání a mazlení." Řekne táta s vážnou tváří. "Ale tati, já to s tebou nechci řešit." Namítnu s údivem. "Zítra zajdeme společně na gynekologii k mému známému vyšetří tě a dá ti vhodnou antikoncepci." " Já nechci a…" "Už jsem řekl Gabrielo!" Odbyde mě, pleskne mě po zadku a odejde.


Zásah s následkem smrti 4

24. října 2013 v 12:00 | Ada |  Zásah s následkem smrti
Toto je závěr povídky na přání. Pěkné počtení.

ZÁSAH S NÁSLEDKEM SMRTI 4

Biggi po vyšetření jede domů, stále před očima vidí Ernesta a pak má obavu z výsledků. Skoro celou noc nezamouří oči. Že já husa odmítla Gabrielu, aspoň bych si o tom teď měla s kým promluvit." Pomyslí si a usne až k ránu. Když Biggi dorazí do práce je Gabriela i Ralf v pohotovostní místnosti. Hned se zeptá na Verenu, ale nikdo o ní od včerejšího dne neslyšel. Biggi jde do šatny. Po chvíli je ohlášen výjezd k dopravní nehodě směr Kunstdorf.
Jsou na daných souřadných, ale nehoda nikde. "Medicopeter 117 centrále, žádné nehoda na daných souřadnicích není." "Rozumim Medicoptere 117, prohledejte oblast." "Rozumim." Biggi se dá znova do pohybu. Když se s BKčkem někdo spojí. "Verena pro Medicopter 117, včera jste nechali zemřít Ernesta a dnes chcípnete vy." Řekne a začne je pronásledovat. "Ty svině jedna, odpojila si lano, aby sis zachránila krk, teď za to budeš pikat." "Vereno je mi to strašně líto, ale nemohli jsme nic dělat, pochop to." Řekne pro změnu Gabriela. Verena už na jejich slova nereaguje.
"Mám plán, Verena má rychlejší vrtulník než mi, ale mohli by, jsme se ji zbavit, když bychom vystoupali do 12 000 stop." "Ale Biggi, dostaneme výškovou nemoc už v 10000." Namítne Gabriela, ale Ralfovi se nejspíš tento plán zamlouvá, protože dodá. "Ale mi na rozdíl od Vereny kyslík máme." Stále stoupají výš a výš, všichni už mají potíže s dechem a potí se. "Biggi jsme na 13 000."Oznámí ji Ralf a Biggi stále stoupá. Překonali hranici 15 000, Gabriela už dala Biggi kyslíkovou masku. "To se ti nepovede Biggi, mě se tak snadno nezbavíš." Ozve se najednou Verena a ještě chvíli ji následuje ve stoupání, ale pak už nemůže vůbec dýchat a střemhlav začne klesat. "Biggi stejně dříve nebo později budete muset dolu." Řekne znova Verena, která už je v normální letové hladině. "Nech být Gabi a Ralfa, já to lano odpojila." Vyštěkne Biggi a začne také klesat. V tu chvíli se na ní Verena zase pověsí. "Vereno, nech je, prosím vyřešíme to sami." Snaží se jí Biggi přesvědčit. "Zapomeň ty krávo, zabiju vás všechny." Řekne nenávistně. "Klesnu co nejníže a vy vyskočíte." "Ne Biggi, jsme tým, zůstaneme s tebou." Řekne Gabi. "Já, ale nechci, aby jste tady byli, já už nemám co ztratit vy ano! Vyskočíte." Řekne nálehavě Biggi. Ralf se odpoutá a je připravený se posunout do zadu. Jenže Gabriela sedí. "Ne! Zůstaneme tady! Já mám na tom také vinu, nepodařilo se mi to lano vymotat, nenecháme tě tu Biggi." "Gabrielo… Ralfe… prosím." Naléhá Biggi. Ale Gabriela je neústupná a tak se Ralf zase připoutá.
Biggi doletí do lomu, kde se s vrtulníkem postaví proti Vereně, obě vyčkávájí. Napětí by se dalo krájet....
Verena se najednou rozletí proti nim. Biggi je stále na stejném místě, když se najednou v intercomu ozve Ernest. "Tak ho odpoj Biggi……. Biggi odpoj lano, ten šroub je tu na pevno, odpoj lano….. No tak Biggi odpoj ho." Když to Verena uslyší oči se jí zase zaplní slzami a BKčku se vyhne a přistane nedaleko. Poté co si všichni v BK oddychnou Biggi také přistává. "Promluvím sní o samotě." Řekne a vyleze z BKčka. Verena obešla vrtulník a sedla si na lyžinu. Biggi přijde k ní a sedne si vedle. "Zbláznila jsi se k čemu by ti bylo, že by si nás zabila všechny, když Ernestův život by ti to stejně nevrátilo!" Vyjede Biggi, ale Verena se na ni zoufale, a hlavně ubrečeně podívá. "Promiň." Špitne Verena a Biggi ji obejme. "To bude dobré, Ernest se má určitě dobře a ty jsi mladá a hezká, buď šťastná a žij. Teď leť a vrať ten vrtulník." Řekne Biggi a jde k BKčku a vracejí se na základnu.
Po přistání je už všichni čekají před základnou. Michael jde jako první k Biggi. "Biggi volal tvůj lékař." Napíná ji. " No a co říkal?" Naléhá Biggi. "Jsi zdravá, biopsie potvrdila, že šlo o neškodnou bulku." Biggi Michaela obejme a všichni pánové ji zvednou a vracejí do pohotovostní místnosti.


Zásah s následkem smrti 3

22. října 2013 v 12:00 | Ada |  Zásah s následkem smrti
ZÁSAH S NÁSLEDKEM SMRTI 3

"Jenny, mě je to líto…." Začne se omlouvat Ralf, když promluví Ernest. "Pokud ti to Ralfe ani tobě Gabrielo nebude vadit, poletim místo tebe." "Mě je to jedno." Řekne Gabi a vezme si tašku první pomoci. "Máš to u mě, díky." "Za málo." Řekne Ernest a vyběhne za Gabrielou. "Kde jste nechali Ralfa?" zeptá se Biggi, než vzletí. "Přijela jeho přítelkyně, mají si asi co vysvětlovat tak jsem to vzal za něj." Ujme se slova Ernest. "Dobře tak si držte klobouky děti." Pronese Biggi a BK vzlétává.
Na místo nehody dorazí za 30 minut. "Gabrielo, jdu do zadu." "Dobře." Odpoví Gabi, odsune se a připraví popruhy. Poté si oba sednou ven. "Erneste jen ho prohlédni a pak se vraťte, zbytečně nebudeme riskovat, ošetříme ho zde." "Jasně Gabi spouštěj, jsem připraven." "Zlom vaz." Řekne Gabi a začne lano spouštět. "Gabrielo ještě dva metry a pomalu." "Rozumim." "….Stop, jsem u něj." Řekne Ernest do intercomu a přitáhne se k pacientovi. "Halo.. slyšíte mě? Jsem lékař Weinek." "Ano." "Fajn jak se jmenujete?" zeptá se ho, když je pacient při vědomí. "Karl." "Co vás bolí Karle?" "Hlava a hrudník" "Gabrielo muž má zřejmě střední otřes mozku, tržné rány v obličeji, podezření na zlomeniny žeber a nebo pohmoždění hrudníku." "Rozumim Erneste, zajisti ho a vraťte se." Sotva to Gabi do řekne, do BKčka se opře poryv větru a vrtulník se zhoupne ze strany na stranu. "Gabrielo, jsme připoutáni, můžeš nás vytáhnout." Gabi začne lano navíjet, ale zjistí, že je zaháklé. "Biggi lano uvízlo." "Do prčic." Uleví si Biggi a dodá. "Uvolníš ho?" "Pokoušim se." "Gabrielo co se děje?" zeptá se Ernest. "Lano se zaháklo, pokouším se ho vyprostit." Odpoví Gabi, ale lano se ani nehne. Přijde další poryv. "Biggi pověsím se na toho horolezce a třeba pak to lano uvolníte." Řekne Ernest. "Rozumim." Pronese Biggi. Ernest se zavěsí na horolezce a Gabi se ho znova snaží uvolnit, ale stále se to nedaří. "Erneste nejde to." "Tak ho odpoj Biggi." Pronese Ernest. "Biggi odpoj lano, ten šroub je tu na pevno, odpoj lano….. No tak Biggi odpoj ho." Řekne znova Ernest. Biggi pohlédne na Gabrielu, ta zakroutí hlavou ve smyslu, s tím lanem vůbec nehnu. Biggi šáhne a na tlačítko a lano odpojí. "Erneste horská služba byla informována a my se pokusíme přiletět co nejdřív." Řekne Biggi. "Rozumim." Řekne Ernest a pak zvedne hlavu na karabinu a vidí, jak se uvolňuje, najednou se zřítí dolů... Holky jsou v šoku, nahlásí to na centrálu a vracejí se na základnu. Když přiletí zpět už na ně, čeká inspekce. Znova jí musejí odvykládat co se stalo. Biggi se potom uvolní, protože dnes má vyšetření u lékaře, které buď potvrdí nebo její nemoc vyvrátí.
Gabriela se rozloučí s komisaři, když na základnu přijede Verena. Komisaři jdou okamžitě k ní. "Pani Wolofvá?" "Ano co se stalo?" "Jsem komisař Herlich, je mou povinností vám oznámit, že pan Weinek tragicky zahynul při záchranné akci." "Cože? Ne… ne…. On…." Koktá Verena. Gabriela přistoupí k oknu a vidí Verenu a komisaře okamžitě vyběhne ven, ale Verena nasedá do auta a odjíždí pryč.
Verena odjíždí, v hlavě si přemítá slova co jí Biggi říkala o odpovědnosti a teď odpojila lano… "Ta svině, já ji ještě ukážu." Povídá si a po tváři jí tečou slzy. "Jí se nakonec nic nestane……kráva… o to se musim postarat sama…." Verena dostane šílený nápad….


Přejeme

20. října 2013 v 20:10 | Ada

Zásah s následkem smrti 2

20. října 2013 v 12:00 | Ada |  Zásah s následkem smrti
ZÁSAH S NÁSLEDKEM SMRTI 2

Verena je spustí na silnici, kde před několika minutami nechali Gabrielu. Ta hned poté co je Ernest odpoutá, jde k nim. "Erneste jak je na tom Ralf?" zeptá se. "Popáleniny v obličeji, zlomenina paže, ruptura sleziny a řekl bych i edém plic." "Dobře Erneste, svůj úkol si splnil, diagnostika správná a medikace?" "Nejdříve intubace, fenta, myazolan, popřípadě adrenalin a fízák." "Správně, tvůj zásah bude mít kladné hodnocení, co na to pacient?" "Já jsem spokojen." Řekne Ralf a vstává z vakuové matrace. Verena s Biggi přistáli nedaleko. Jen co nasednou kolegové, vracejí se na základnu. Gabriela, Ernest a Ralf jdou do pohotovostní místnosti. Biggi čeká na Verenu. "Musíme si promluvit." "Vážně? A o čem?" "Však ty víš o čem!" Sykne Biggi a Verena se zase jen usměje. "Ten svůj přiblblý úsměv si strč za klobouk, ty jsi hrubě porušila bezpečností pravidla!" "Ale prosím tě, kdo umí, umí." "Vereno! Zapomínáš na to, že jde o život? Jak toho na laně tak nás všech ve vrtulníku? Stačil by poryv větru a BKčko by šlo k zemi!" "Ale Biggi…. Klid nic se nestalo." "Dneska se nic nestalo, ale co příště?! A abych nezapomněla, let v nízké letové hladině v nepřehledném terénu je riskantní. Takže nečekej, že já ti dám kladné hodnocení, dneska jsi to zvorala." Řekne Biggi. "Víš co Biggi, mě je to úplně volný, já jsem nejlepší pilot v kurzu, takže mě nějaký tvoje rozhodnutí neporazí a pak mám i ženský zbraně, hlavně když máme takového fešného instruktora. Tak zatím pa Biggi." Řekne Verena a jde se převléct. "Co si ta kačena myslí?" Zasupí Biggi, když zpozoruje Maxe.

"Brouku já jedu domu a večer tě tu vyzvednu tak zatím pa puso." Řekne Verena a s Ernestem se dlouze políbí. Gabi si udělala kávu a teď píše zprávu. Ralf také sedí u stolu, a přemýšlí nad Jenny, nějak jim to spolu neklape a u Gabi ztratil už veškeré naděje. Když v tom se Gonzo rozeběhne ven z pohotovostní místnosti. "Co tomu psovi zase je?" Pronese Ralf a pak uslyší. "No ahoj Gonzo kde máš páníčka." Řekne Jenny a jde za Gonzem. "Jenny?" Řekne nahlas a postaví se. "Ahoj Ralfe." "Ah…oj." Vykoktá Ralf. "Chtěla bych si promluvit." Řekne Jenny a než stačí Ralf odpovědět ozve se další poplach - nehoda horolezce v horách…

CHRISTINE MAYN

19. října 2013 v 15:00 | Ada |  Vedlejší role
Jako další postavou tohoto týdne je

Christine Mayn
- Herečka
- Narozena: 1. března 1962, Německo
- 52 let
- Znamení: ryby
- Navštěvovala školu v Insbrücku
- Ráda hraje golf
- Hrála v divadlech v Insbücku, v Bozenu a v Meranu
- S mužem Nickem Wilderem žijí v Jižních Tyrolech, v Dánsku a v USA
- Společně hráli v několika filmec
- Hrála např.: Eternal song, Stadtklinik…
- V seriálu Medicopter 117 hrála jako Margaretha Lüdwitzová
- Byla to manželka doktora Lüdwitze
- Společně vychovávali syna Dirka
- Margaretha pracuje v nemocnici a byla by ráda i kdyby její muž, nechal práce u Medicopteru a přešel na kliniku
- Vadí ji, že se s mužem moc nepotkávají a Michael ji zanedbává
- To je také častou příčinou jejich hádek
- Margaretha dokonce jednou podá výpověď v nemocnici a chce zůstat ženou v domácnosti
- Nakonec se jejich manželství rozpadne
- Margaretha ze seriálu odejde a Michael vychovává Dirka sám

Slaví

19. října 2013 v 9:10 | Ada |  Narozeniny