Leden 2014

Nehoda, která mění život 1

31. ledna 2014 v 13:23 | Ada |  Nehoda, která mění život
Máme tady další povídku na přání pro Gabču. Přeji pěkné čtění a doufám, že se povídka bude líbít. Povída bude opět vydávana každý den.

NEHODA, KTERÁ MĚNÍ ŽIVOT 1

Takhle jednou sloužil tým A ve složení Thomas, Michael a Petr. Zima byla v plném proudu a Thomasova rodina - Lisa, Laura, bývalá manželka Věra a její nový přítel, byli na horách. Dnešní den se měli vracet domů. Thomasovi pak za dva dny začínala dovolená a měl mít holky u sebe. Slíbil jim, že je vezme do Čech do vyhlášeného lyžařského střediska…
Ale o pár hodin později se na základně rození poplach. Kluci si vezmou tašky první pomoci a rozeběhnou se k BKčku. Během letu se s nimi spojí centrála. "Centrála pro Medicopter 117." "Mluvte, centrálo." Odpoví Thomas do vysílačky. "Došlo k nehodě osobního automobilu se čtyřmi lidmi na palubě s nákladním vozidlem. Na místo už dorazila policie a hasiči. Podle jejich informací řidiči náklaďáku se nic nestalo, lidé v osobním autě jsou vážně zraněni, možná už po smrti, raději jsme k nehodě vyslali ještě jeden vrtulník." "Rozumim centrálo, konec." Ukončí Thomas hovor a podívá se na hodinky, jeho rodina už by měla být skoro doma…
Vrtulník za 10 minut přistává u nehody. Petr s Michaelem okamžitě vybíhají ven. Když doběhnou k autu, poznají, že to auto je Věry. "Do prdele." Zakleje Michael a dívají se jak hasiči z auta vyprošťují Lauru. "Doktor Lüdwitz, jak jsou na tom lidé z toho vozidla?" zeptá se Michael. "Muž byl na místě mrtvý, o ženu se starají kolegové z letecké záchranky, jednu dívku odvezli do nemocnice Sammelweiß s vážným vnitrolebním zraněním." Řekne velitel zásahu. "A co ta druhá dívka?" zeptá se Michael. "Stížené dýchání, zřejmě vnitřní krvácení, děláme co můžeme, aby byla co nejdřív vyproštěna." Odpoví velitel, když v tom Thomas donese nosítka. Když v tom uvidí, co se stalo. Nosítka mu vypadnou z rukou a vzmůže se jen zakřičení zoufalého ne. "Thomasi holky i Věra budou v pořádku, neboj se, až hasiči vyprostí Lauru, poletíme s ní do nemocnice." Řekne Michael, aby uklidnil svého kamaráda. Thomas na jeho slova nereaguje a jde se podívat za Věrou, kterou právě odnášejí do vrtulníku. Michael si odchytne jejich lékaře. "Jak je na tom?" zeptá se. "Špatně, silné vnitřní krvácení, zlomeniny dolních končetin a krvácení do mozku." Odpoví mu lékař a dobíhá svůj tým. V té době hasiči vyprostili Lauru. Michael i Petr k ní okamžitě běží. "Petře monitor, laryngoskop, tubus 8, zaveď kanylu, dej fízák a HS." Říká mu Michael, když Lauru vyšetřuje. "Ruptura sleziny, poranění jater, břicho tvrdé, přetlakový pneumotorax, musíme udělat drenáž." Řekne Michael a začne Lauru intubovat. Poté sní jeden z hasičů začne dýchat Michael začne dělat drenáž. Jakmile ji udělá řekne: "Zbytek už doděláme ve vrtulníku, musíme už letět. Přeložíme ji na nosítka." Po těchto slovech jde k Thomasovi, který stojí v pozadí jako socha. "Thomasi si schopný letět? Laura nutně potřebuje na kliniku." "Jo zvládnu to." Řekne Thomas a jde k BKčku, nemůže se koukat na svou zraněnou dceru. Kluci s hasiči odnesou Lauru do vrtulníku a pak vzlétávají. "Letíme na kliniku Sammelweiß 10 minut letu, máš snimi Michaeli spojení." Řekne hned Thomas. Michael mluví s klinikou, když v tom se začne Laura rychle zhoršovat, ukončí snimi hovor a začne se jí věnovat. "Petře miligram adrenalinu, fentanyl a atropin." Řekne Michael, ale oba dva vidí, že její stav se vůbec nelepší. "Thomasi za jak dlouho jsme na klinice?" zeptá se naléhavě Michael. "5 minut." Odpoví Thomas a dodá. "Že neumře?" Michael chvíli mlčí, "…zvládne to." Řekne nakonec. "Michaeli zástava." Řekne Petr a začne okamžitě s resuscitací. Když to uslyšel Thomas, trhnul s cyklikou, ale nakonec BKčko opět vyrovnal. "Petře dej dávku adrenalinu, vystřídám tě." Řekne Michael a za žádnou cenu nechce vzdát boj o Lauřin život, i když ví, že na záchranu je už nejspíš pozdě…..


Max

31. ledna 2014 v 0:00 | Ada |  Hlavní hrdinové

Říkala jsem si, že bychom si měli připomenout všechny hlavní hrdiny, kteří si Medicopterem prošli. Každý poslední den v měsíci zveřejním obrázek jedné z postav.
Jako prvního jsem zvolila Maxe. V seriálu byl od úvodu až do posledního dílu a řekněme si, že bez něj a bez jeho hlášek by to nebylo vůbec ono.



Nevydařený výlet 5 - závěr

28. ledna 2014 v 15:45 | Ada |  Nevydařený výlet
NEVYDAŘENÝ VÝLET 5 - záver

Za 20 minut dorazí na kliniku a Karin odvážejí na chirurgickou ambulanci, kde ji zase přeloží na lehátko. "Zdravim kolegyně, jak vidím role lékařky vás asi omrzela že? Nebo si jen chcete vyzkoušet roli pacienta?" "Raději bych zůstala u role lékařky." Odpoví Karin a lékař se pousměje. "Uděláme vyšetření, nabereme krev a potom pojedete na sono.´´ Řekne lékař. Karin opět vyšetří, sestra odebere krev a poté ji zdravotníci odvezou na sono, Michael ji samozřejmě doprovází. Po několika dlouhých minutách strávených po nemočních chodbách a na sonu se konečně zase vrací na ambulanci. Karinin lékař si právě prohlíží její sono. "Tak kolegyně, jak všichni víme nejde o akutní apendicitidu, pořád by tady mohla zabrat konzervativní léčba, ale je to na delší dobu s nejasným výsledkem a i tak hrozí operace a při vaší práci by ani nebylo jisté jestli by se neukázala v brzké době recidiva, proto bych byl pro okamžitou laparoskopii." Řekne lékař Karin. "Dobře souhlasim s operací." "Výborně, jen se vás zeptám kdy jste naposledy jedla a pila?" "Jedla včera večer a pila dnes ráno." "Dobře, sestro zavolejte na sál a pak pani doktorku připravte na zákrok." Řekne lékař a Karin se zase obrátí žaludek. Michael ji přidrží misku. Když se Karin vyzvrátí lékař řekne. "Za chvilku už tohoto budete zbavena." Poté odejde, jde se připravit na operaci a nakonec vykážou i Michaela. Po 20 minutách vyvezou Karin z ambulance, Michael se postaví chytne Karin za ruku a doprovodí ji až do předsálí, kde ji políbí a řekne. "Miluju tě." "Také tě miluju." Řekne Karin a sanitáři ji potom odvezou na sál. Michael si sedne a napíše Thomasovi zprávu.

Mezitím na sále
"Pani doktorko, my vás napojíme na EKG, dostanete další infuzi a anestetika. Léky začnou brzo působit, a až se probere bude vám už dobře." Řekne anesteziolog. Karin ještě chvíli pozoruje dění kolem a pak usne……

Před sálem
Za hodinu se otevřou dveře sálu a vyjde Karinin lékař s kolegou. Michael se postaví. "Kolegyně má po laparoskopii, operace proběhla bez komplikací a pokud nenastane nic mimořádného za dva maximálně za tři ji pustíme." Řekne lékař. "Děkuju kolego a můžu za ní?" Optá se Michael. "Samozřejmě, leží na pooperačním, měla by se za chvíli probouzet z narkózy." Michael kývne a jde za Karin, sestry ho nejprve oblečou do pláště. Poté si Michael sedne ke Karin a vezme ji za ruku. Karin se probere až po 15 minutách. "Michaeli?" Řekne ochraptělým hlasem, který zapříčinila intubace. "Už máš po operaci lásko, jak se cítíš?" Zeptá se láskyplně Michael. "Už docela dobře." Odpoví Karin. Michael ji políbí a opět ji vezme za ruku. Poté do pokoje vstoupí lékař. "Jak jsme se vyspinkaly kolegyně?" Zalaškuje lékař. "Cítim se jak po flámu." Řekne Karin a oba pánové se musí pousmát. "Zkontroluji vám břicho kolegyně, kdyby jste měla bolesti řekněte, dali by jsme vám léky." Karin kývne a opět se jí zavírají oči. "Měli by jsme jít kolego." Řekne lékař. Michael kývne a řekne Karin. "Zítra se stavim zlatíčko, miluju tě." A pak ji políbí. Karin mu to slabě oplatí a zase usne. Michael s kolegou vyjdou na chodbu kde se spolu rozloučí a Michael napíše ještě jednu zprávu Thomasovi a pak jede domu…

Karin z nemocnice pustí za tři dny a doma se o ni všichni královsky starají. Poté co ji za týden vytáhnou stehy po laparoskopii tak ji lékař napíše ještě na další týden neschopenku.
Když má Karin po 14 dnech nastoupit do práce hrozně se těší a taky jí čeká velice perný den….


Nevydařený výlet 4

27. ledna 2014 v 15:45 | Ada |  Nevydařený výlet
NEVYDAŘENÝ VÝLET 4

Holky stejně jako Dirk zůstanou prozatím ve voze, jen Thomas jde též ke Karin.
"Lásko?" Řekne soucitně Michael, trhá mu srdce když vidí Karin jak je jí zle. Když se Karin vyzvrací opře se o sněholam. "Lásko, je to líp?" zeptá se starostlivě Michael a podá ji ubrousek. "Vůbec ne." Řekne a zase si začne svírat břicho. "Jsi bílá jak stěna, neskolabuješ?" "Neměj strach." Řekne mu Karin. Michael ji projistotu chytne jednou rukou podpaží a druhou ruku ji položí na čelo a na tváře. "Tak myslim, že pro nás výlet skončil a pojedeme domu, protože ty máš asi i horečku." Řekne Michael směrem kThomasovi i ke Karin a ta sním poprvé souhlasí. "Jo tak to je jasný." Odvětí Thomas. "Vrátíme se k autu?" Zeptá se Michael. "Jo." Odpoví stroze Karin. To už z auta vystoupí jak holky tak Dirk. "Co je ti Karin?" zeptá se Dirk. Ale než stačí odpovědět udělá to za ní Thomas. "Špatně je Karin a s Michaelem se vracejí domů, jestli chceš pojeď s námi." Dirk kývne na souhlas. Michael pomůže Karin do auta a poté z kufru vyndá jeho věci. "My ti něco přivezem a brzo se uzdrav." Řeknou holky, které u Karin sedí na bobku. "Děkuju vám, užíte si výlet i bez nás." "Užijem." Řekne Laura a chytne Karin za ruku. Poté se přijde rozloučit i Dirk a Thomas. "Zavolej co je s Karin." Řekne Thomas Michaelovi. "Jo zavolám, tak se mějte." Řekne a nasedne do auta. "Nechtěla si se spíš natáhnout do zadu?" "Ne mě to vyhovuje takto." "Dobře lásko a kdyby ti bylo zase zle řekni." Řekne a otočí auto, aby vyjel na hlavní a pak mohl jet domu. Karin si opět položí hlavu na opěrku a zavře oči. Už jsou půl hodiny na cestě. Michael u Karin zpozoruje, že má bolesti a tomu dělá starosti, hned jak přijedou domu musí Karin vyšetřit.
Karin se zničehonic od pásá. "Copak zlato, mám zastavit?" "No… radši jo." Odpoví mu Karin. Michael zastaví na lesní cestě a Karin si otevře dveře aby šel na ni vzduch. "Nechceš se projít lásko?" Karin po chvíli koukání do země se otočí na Michaela a kývne. Michael vystoupí z auta pak pomůže Karin, auto zamkne a obejme ji kolem pasu, Karin mu položí hlavu na rameno a pomalu jdou po lesní cestě. Po pár metrech Karin ještě víc zpomalí. "Chceš se vrátit?" zeptá se Michael. Karin kývne. Otočí se a směřují zase pomalu k autu. Po chvíli Karin zastaví úplně a od Michaela se odtáhne a přemístí se k prvnímu stromu o který se opře. Michael její kroky následuje. "Nech mě…" Řekne Karin. "Počkám u auta lásko." Řekne ji a jde k autu, ale i tak má na Karin výhled. Poté co si Karin uleví, vrací se k Michaelovi. "V pořádku lásko? Můžeme jet?" zeptá se Michael a obejme Karin. "Jo." Karin opět pomůže nastoupit a poté co nastoupí sám jedou domu, kam dorazí za 20 minut.
Zastaví před domem, Karin sama vystoupí, ale to je tak vše co ji Michael dovolí, protože pak ji chytne za ruku,a vede ji ke dveřím, Karin obtížně vystoupá pár schodů Michael na ni nepospíchá, ví, že jí to bolí. Pak otevře a zavede Karin do obýváku. "Posaď se lásko, hned se k tobě vrátím." Řekne Michael a dojde si pro teploměr a pro deku. Karin sedí na pohovce a obě ruce má na břiše. "Jsem u tebe zlatíčko." Řekne Michael a Karin se slabě pousměje. "Lásko, pověs mi svou diagnózu." Řekne Michael a změří Karin tep. Karin se na Michaela podívá, opře se o něj a začne říkat. "Únava, nechutenství, pocit na zvracení, zvracení, zácpa, křeče a teď teplota. Nejprve jsem pocítila slabou bolest břicha, která se později přesunula k pupku. V noci prudké bolesti zachvátili celé břicho a vystřelují k pravému podbřišku…" Michael poté co to Karin dořekne dá na stranu polštáře a řekne. "Lehni si, vyšetřím tě." Karin si lehne na záda a Michael ji pomůže dát nohy na horu a poté ji dá i teploměr. Následně ji povolí kalhoty a povytáhne třičko. Michael ji nejdříve prohmatá břicho. "SSS." "Břicho citlivé na dotek." Řekne Michael a svou ruku přesune k pravému podbřišku. "Auu." "Břicho zde je napnuté, bolestivé na poklep a na tlakovou dekompresi též bolestivé." Karin zapípá teploměr, vyndá si ho z podpaží a podá Michaelovi. " A navíc teplota 38,0°. Tak kolegyně co mi na to řeknete." "Může jít o zánět žlučníku, ledvinovou koliku a nebo zánět vaječníku." "Samozřejmě a dál?" "Apendicitida." Řekne Karin. Michael kývne a poté si klekne na zem u Karininy hlavy. "Lásko, nemusím ti říkat jak je to nebezpečné, ale na co jsi chtěla čekat?" Karin se na Michaela omluvně podívá a dodá. "Promiň, nejdřív jsem vážně myslela, že jde o nějakou hloupou gastroenteritidu, ale když se to neustále zhoršovalo došlo mi, že to nebude jen tak. Chtěla jsem ti to říct tam v poli, že to není jen gastroenteritida, ty si pak řekl, že pojedem domu." "Hm, tak si mlčela, protože bolest se dá ještě vydržet viď." "No…pomoc mi vstát." Řekne Karin. "Zase je ti špatně?" "Ne jen mě to bolí, zánět není tak daleko, abych si našla úlevovou polohu." Jen co to Karin dořekne Michael ji pomůže se posadit a dá přes ní deku. "Volám záchranku." Karin kývne. Michael vytočí tísňové číslo. "Záchranná služba dobrý den….. Dobrý den u telefonu doktor Lüdwitz, mám u své přítelkyně podezření na apendicitidu….." Karin po celou dobu Michaela sleduje a když dotelefonuje obejme ho kolem pasu a hlavu mu položí na hruď. Michael ji začne hladit. Za několik minut slyší houkání sanitky. Michael se podívá na Karin políbí ji a jde ke dveřím. "Dobrý den áá… zdravim kolego." Řekne lékař ze záchranky. "Kde máte pacientku?" "V obýváku pojďte se mnou." Řekne Michael a lékař a zdravotníci s nosítky ho následují. "Dobrý den kolegyně, dostali jsme hlášení o apendicitidě, předpokládám, že jsme tu správně." Karin kývne. "Dobře tak se položte, kouknu se ještě na vás." Karin se položí a lékař ji vyšetří. "Zánět ještě není akutní, dámě vám infuzy, léky a zeptám se zvracíte nebo máte průjem?" "Jen někdy zvracím." "Dobře, ještě změříme teplotu…… 37.8°, byla teplota vyšší vzala jste nějaké léky?" "Měla 38,0 a léky neměla." Odpoví za ni Michael. Lékař kývne. "Měl by jste ji sbalit pár věcí, určitě si poleží v nemocnici." Řekne lékař. "My jsme se vrátili z výletu takže sbaleno má." Lékař se pousměje. "Tím lépe, tak můžeme jet." Řekne lékař a zdravotníci Karin přeloží na nosítka. Lékař ji ještě v sanitce změří tlak. "135/100 tep 90." Řekne a zapíše do chorobopisu a pak Michaelovi podá emitní misku. "Kdyby bylo kolegyni nevolno." Řekne lékař. Michael drží Karin za ruku a Karin si zase druhou rukou drží břicho.


Nevydařený výlet 3

26. ledna 2014 v 15:45 | Ada |  Nevydařený výlet
NEVYDAŘENÝ VÝLET 3
Během noci Karin vzbudí prudká bolest břicha okolo pupku, která vystřeluje do celého břicha. Sice jde jen o chvilkovou záležitost, ale Karin si nemůže najít vhodnou polohu, ve které by ji to nebolelo. Když se podívá na hodinky zjistí, že jsou 4 hodiny. "Aspoň, že za chvíli vstáváme," pomyslí si a najednou z pocitu na zvracení je potřeba zvracet. Karin urychleně vstane a dopraví se na záchod. Když se vrátí k posteli a sedne si na ni, pomyslí si toto mi ještě chybělo. Po chvíli si lehne a pokouší se usnout. Když už se jí to skoro podaří, zase začnou ty bolesti. Karin zůstane ležet ve stejné poloze, protože ví, že jí jiná poloha nepomůže… Nakonec jen podřimuje, mezi bolestmi břicha si ještě několikrát pokecá ze záchodem. A když v 7 hodin zvoní Michaelovi budík v mobilu, Karin probudí z téměř tvrdého spánku a nejprve ani nechápe co se děje. Michael ji pohladí po ruce, políbí a mile řekne. "Lásko je ráno, vstáváme do krásného slunečného dne." "Hm…" "Jak se cítíš?" Zeptá se hned. "Nic moc." Odpoví Karin. "Tak lež lásko a já ti nějakou snídani přinesu sem ano?" "Ty myslíš, že budu snídat?" Řekne Karin. "Aspoň se pokusíš, jako včera." Karin se něco zabručí a posadí se. Michael se obleče udělá ranní hygienu a vydá se na chodbu, kde nejdříve zaklepe na děti a na Thomase. Thomas mu otevře hned, ale děti zřejmě ještě spí. A tak je chlapi prozvoní, po chvíli jsou z pokoje slyšet hlasy, když opět zabuší na dveře vyleze rozespalá Lisa. "Co je?" "Ráno jde se na snídani, tak hejbejte." Řekne Thomas. "Hm…" Zabručí Lisa a zase zaleze. "Tak my jdem ne?" Zeptá se Thomas. "Jo, a já ještě něco hodim Karin na horu." "To jí je tak zle?" "Řekl bych, že hůř než včera, tak snad to nebude nic vážného." Řekne Michael a Thomas pokývá hlavou. Poté sejdou do přízemí a sednou si ke stolu jako včera večer. Obsluha jim podá jídelní lístky a chvíli na to si kluci něco objednají. Jelikož jde o snídani, nečekají na to moc dlouho. Michael poté jde se snídaní na horu za Karin. "Lásko nesu ti snídani." Řekne když vejde do pokoje a položí to na noční stolek. Karin se na něj slabě usměje. Michael si povzdychne, pohladí ji a také ji šáhne na čelo, jestli nemá teplotu. "Teplotu nemáš a co dělá žaludek?" Optá se. "Nemá hlad, nemá chuť a má pocit na zvracení." Řekne Karin. "Po snídani skočim do lékárny pro nějaké léky a ty se pokus trochu najíst zlatíčko." Karin kývne a Michael odejde. Zrovna když vychází z pokoje schází ze schodů Lisa, Laura a Dirk. "To to je dost." Poznamená Michael. Děti se na něj otočí a usmějou se na něho ve smyslu no jo dej nám pokoj. Poté co sejdou do přízemí a sednou si k Thomasi si také objednají snídani. Thomas je už po snídani a aby děti nedělali bordel zůstane tam a čte si noviny. Když se nasnídá Michael jde do lékárny.

Mezitím na pokoji. Karin se snídaně ani nedotkla, převlékla se, sbalila věci a lehce se namalovala, aby dostala lepší barvu. A od doby co se probudila bolest vůbec nepolevuje stále se drží v oblasti pupku a při blbém pohybu vystřelí k pravému podbřišku.

Thomas a děti se na pokoj vrátí za půl hodinky, Michael 10 minut po nich. Karin sedí na židličce a hlavu má podepřenou rukou."Lásko jsem tu." Řekne Michael a Karin se na něho podívá. "Chyběl jsi mi lásko." Řekne Karin, vstane a jde Michaela obejmout. Ten jí také obejme políbí. "Přinesl jsem ti lásko, nějaké léky i když je to ten druh, který většinou vůbec nezabere, bohužel nemám sebou recept." Řekne Michael a Karin se na něho pousměje a řekne. "To nic lásko, když jsem s tebou je mi hned lépe." "To jsem rád." Řekne a rozhlédne se po pokoji, který je uklizený a pak jídla, které je nedotčené. "Lásko, proč si nic nesnědla?" "Nechci riskovat, že to odnese tvoje auto…..ale teď vážně, já fakt nic nepozřu." Řekne Karin. Michael kývne a dá jí sklenici s vodou a prášek. "Snad se ti potom uleví." Řekne Michael. "Dobře, vezmu si ho za chvíli, nejdřív si skočím na záchod." Sotva to dořekne děti zase začali bouchat na stěnu. "Já je vážně přetrhnu." Poznamená Michael a jde na chodbu. Karin vejde na WC, aby zase objala mísu.
Michael zaklepe na dveře pokoje. Přijde mu otevřít Dirk. "Můžete my říct, proč boucháte do tý stěny?" Dirk se usměje a je v rozpacích. "Nic tati, mi jen tak blbli." "Fajn, tak si pro příště vyberte i druhou stranu." "Neboj o to bylo rovnoměrný." Řekne usměvavě Dirk. Michael nad tím zakroutí hlavou a vrací se do pokoje. Karin je ještě na WC. K Michaelovi se vrátí až za 5 minut a sedne si mu na klín. "V pořádku?" zeptá se Michael. Karin kývne a nechá si dát do pusy prášek, který zapije. "A zlato nemusela jsi balit, udělal bych to." "To je dobré lásko, alespoň jsem tu jen tak neseděla." Řekne Karin a Michaela obejme. "Hrozně moc tě miluju." Řekne. Potom hezkou chvilku přeruší holky a Dirk. "My jsme sbalený, pojedeme už?" "Jo za chvíli." Křikne Michael. "Tak co půjdem?" Řekne Karin a Michael kývne. Karin opatrně vstane, Michael vezme baťoh a společně opustí pokoj. Na chodbě se už potkají i s Thomasem a děti už schází schody. "Jak sršni." Poznamená Thomas a též je následuje dolu. "Jdi lásko." Řekne ji Michael. "Jen běž ty." Michael pokrčí rameny a jde dolů před Karin. Karin křečovitě sejde schody. Chlapi odevzdají klíče na recepci a poté společně vycházejí ven a jdou k parkovišti. Holky už se nemůžou dočkat až budou v Kufsteinu a půjdou na prohlídku hradu a ty věci kolem. Mezitím co holky pořád o něčem básní, dojdou všichni k autům. Karin si nastoupí jako první a samozřejmě se neubrání zabolení v podbřišku, připoutá se a pravou ruku si nechá položenou na svém břiše. Poté co nastoupí i Dirk a Michael vyrážejí. Tentokrát jede první Michaelovo auto. Karin pozoruje krajinu, snaží se odreagovat od bolesti a také od pocitu na zvracení. Michael ji sem tam vezme za ruku a při tom ji také po očku sleduje, jak jí je, nebo jestli ji není špatně. Na cestě jsou už 20 minut. Dirk si poslouchá walkmana, má to na plný pecky. "Dirku! Nechceš si to ztlumit?" zvýší hlas Michael. Dirk však na něho vůbec nereaguje. "Dirku!" okřikne ho znova Michael. "Nech ho." Řekne Karin a Michaela pohladí. "Nechci, aby ti to vadilo a on si nemusí ničit bubínky." "Mě to nevadí a neříkej, že ty jsi to nedělal nebo neděláš." Řekne mu Karin a Michael se pousměje a podívá se na Karin, jenže si nevšimne díry v silnici a v jede do ní. "SSS..." "Promiň lásko." Rychle řekne Michael. "Nemůžu za tak hroznou silnici." Dodá. "No tati, ti říkám, že máš dávat pozor na cestu." Pronese Dirk. "Ty mlč a ztlum si tu hudbu." Řekne Michael. "No jo porát." Odsekne Dirk, ale hudbu si přeci jen ztlumí. Stav silnice je tady opravdu v hrozném stavu, jak by řekl japonec německá silnice - samajama. Karin každý otřes způsobuje silnou bolest a také její pocit na zvracení je stále silnější. Hlavu si opře o opěrku sedačky, zavře si oči a snaží se od toho odreagovat. Jen co Michael po několika minutách odbočí, silnice už není jako tankodrom. Poté se podívá na Karin, myslí si, že spí, usměje se na ni a pohladí ji po tváři. "Tati už zase, měl jsem radši jet s Thomasem, tam bych měl jistotu, že dojedeme v celku." "Dobrý řidič zvládne plno věcí najednou." "Hm, a odkdy ty jsi dobrý řidič?" Podíví se naoko Dirk. "Já od jak živa." Odpoví Michael. "Hm, kdyby si řekl, že si o něco lepší než máma, tak to beru, ale na nic víc nemáš." Pokračuje dál Dirk. Karin už ty řeči lezou krkem. "Můžete se bavit taky o něčem jiném a nebo být z ticha?" "Promiň lásko, nechtěli jsme tě vzbudit." Řekne Michael. "Já stejně nespala." odsekne Karin. "Ale posuď sama Karin, kdo je lepší řidič? Táta nebo Thomas?" Pokračuje v minulé debatě Dirk. "Mě je to úplně jedno." Řekne Karin a cítí, že určitě brzo bude zvracet. "Dej si drátky do uší milý synu a mlč." Poradí mu Michael a je tak zabrán do nesmyslné debaty s Dirkem, že si ani nevšiml, že Karin je bledá jak stěna. "Najednou mi to povoluješ, ale když si to zesílím tak ti to, tak vám to vadí." Opraví se Dirk. "Zajímalo by mě kdo tě vychoval." Poznamená Michael a usměje se. "No to mě taky, ale vy s mámou asi těžko." "Vážně, tak to by mě zajímalo, kdo." "No kdo? Charlie přeci." Odpoví Dirk. "Aha, to lecos vysvětluje, někdy mi to tvoje chování nepřipadá vůbec lidské." Řekne Michael a musí se smát i při vzpomínce na jejich bývalého psa. Dirk se také směje a zase si nasazuje sluchátka. "Michaeli zastav." Řekne najednou Karin. Dirk se podívá na Karin a jedno sluchátko stále drží v ruce. "Lásko co je?" Reaguje okamžitě Michael a svou ruku položí na Karininu. Ale ta ji vyprostí. "Zastav… prosím." Michael na její výzvu zastaví u vjezdu na pole. Karin se odpoutá, vystoupí z auta a co nejrychleji, jak ji to jen bolest dovolí, jde ke sněholamům. Michael samozřejmě vystoupí také a jde za ní. Karin se rukou opře o sněholam a konečně se může vyzvracet.


ALEXANDER STROBELE

26. ledna 2014 v 9:09 | Ada |  Vedlejší role
Další mužskou postavou pro tento týden je

Alexander Strobele
- Herec
- Narozen: 6. května 1953, Rakousko
- 61 let
- Znamení: býk
- Výška: 183 cm
- Dnes se už v seriálech a filmech moc neobjevuje
- V divadlech hraje celkem 70 inscenací
- Filmografie: Schidlerův seznam, Peacemaker, Natalia 3, 4, 5, Komisař Rex, SOKO, Kobra 11….
- Tento herec také hrál v seriálu Medicopter 117 z dílu Nad propastí
- Hrál zastupujícího pilota Reného Meiera
- René nebyl moc společenský, byl arogantní a držel se striktně předpisů
- Nebyl schopný ani svým kolegům pomoc, když Max přivezl stolní fotbal, řekl, že má špatné plotýnky
- Při zásahu, poté co se lano zaháklo chtěl ho hned odpojit, ale Gabriela ho přesvědčila a donutila Reného přistát na protější skále
- Gabriela poté přelezla po laně na druhou stranu a lano uvolnila
- Když ho chtěl René navinout, tak se bohužel přehrál naviják a René kvůli blížící se tmě, musel odletět
- Po příletu na základnu a poté co mu Max řekl, že to opraví až ráno odešel klidně René domu, což Max ani Ebelsieder nechápali
- V dalších dílech se už neobjevuje

Nevydařený výlet 2

25. ledna 2014 v 15:45 | Ada |  Nevydařený výlet
NEVYDAŘENÝ VÝLET 2

Když dorazí za Karin, ta sedí na lehátku s rukou na břiše. "Lásko?" osloví ji Michael a Karin se lekne až sebou škubne. Michael si sedne naproti ní. "Promiň nechtěl jsem tě vylekat, Karin co je s tebou?" zeptá se znova starostlivě Michael. "Není mi dobře." Řekne a Michael ji vezme za ruce. "Lásko, měla si říct nevěděl jsem." "To je dobrý Michaeli, jen běž za ni, užíte si to, stačí, když jsem otrávená já." Řekne Karin a Michael ji něžně pohladí. "Nechceš jít na hotel?" "Ne, vážně dobrý Michaeli, já budu zde, a nebo mě najdeš u vířivky." Řekne Karin a na Michaela se usměje. "Dobře, přijdu se na tebe podívat." Řekne a Karin políbí, poté odejde a Karin si lehne a pročítá si nějaký letáček, který dostali při vstupu. Sice Michaelovi řekla, že bude možná ve vířivce, ale ani na to nedojde, nemá náladu akorát se projde na záchod a zpátky, aby se zase natáhla, ještě zkontroluje kolik je hodin. Je teprve 15:30...
Kluci s dětmi za ní přijdou až v kolem páté hodiny a Thomas Karin hned na uvítanou pocáká. "Děkuju." Řekne ironicky Karin a posadí se. "Není vůbec za co." Odpoví Thomas a začne se otírat do ručníku. Michael si podřepne u Karin a vezme ji za ruku. "Ty jsi celou dobu byla tady, že?" zeptá se a Karin kývne. "Neboj se o mě, vážně o nic nejde." Michael si povzdychne. "Tati mi už máme hlad." Začnou holky a Dirk se k nim hned přidá. "Jo už by to vážně chtělo něco teplého do žaludku." Thomas se usmívá. "A najednou, už se vám chce pryč, ještě před chvílí jste kňučeli, že tu chcete ještě být." "Jo, to bylo, ale před chvílí. To jsme ještě takovej hlad neměli." Odbyde ho Laura. "No tak až uschnete tak vyrazíme." Řekne pro změnu Michael. "Stejně musíme jít do sprchy tak proč bych měla osychat?" nechápe Lisa a pánové i Karin se musí usmívat. Lisa si odfrkne s Laurou sbalí své věci, vezmou se za ruce a odchází do sprch. Chvíli po nich odchází i Dirk, Michael sbalí věci i Karin, nechce aby se namáhala, i když jde jen o ručník a o pár drobností a pak s Thomasem odcházejí také. Po sprše jde Karin do šatny, kde se usuší a převleče. Holky na Karin čekají a uhánějí ji slovy my máme hlad. Když vyjdou ze šatny, pánové už je čekají venku. "To je dost, co vám na tom převlíkání tak trvalo, nebo jste si dávali i novou fasádu." Rejpne si Dirk a za to od Michaela dostane výchovný pohlavek a poté i od holek, ale ty si to užijí víc. Během 20 minut dojdou do hotelu. Karin si sedne hned na židli, zase z těch schodů ji nějak rozbolelo břicho. "Chceš se jít osprchovat první zlato?" zeptá se Michael. "Jak chceš ty." Odpoví mu. "Záleží na tobě lásko, mě je to vážně jedno." "Hm, dobře tak já půjdu." Když Karin prochází kolem Michaela, ten si ji přivine a políbí, Karin mu to slabě oplatí a zajde do koupelny. Během dvaceti minut, je venku. "Můžeš jít lásko." Řekne Michaelovi a začne se utírat a sušit vlasy. Když vyleze Michael ze sprchy Karin se převléká. Michael k ní přijde a ze zadu ji obejme. Karin se pousměje. "Copak lásko?" "Chyběla jsi mi." Řekne Michael a začne ji líbat na krk. "No tak Michaeli, měli jste hlad, tak si to zbytečně nezdržuj." "Proč měli?" zeptá se a sedne si na postel a Karin stáhne sebou. "Já nemám hlad." "Vždyť jsi od rána nic nejedla." Namítne Michael. "Dobře tak nemám chuť a spíš je mi nevolno." "Lásko to ti je tak špatně?" "Ne to ne, asi to je jen nějaká gastroenteritida." Řekne Karin a Michael ji pohladí. "Tak zůstaneme tady, ty si lehneš a…" "Michaeli zadrž, o nic nejde a procházka venku ještě nikoho nezabila a alespoň budu na vzduchu." "Jak myslíš lásko." Řekne Michael a Karin políbí. Poté se převlíkne a když už holky po několikáté zabuší do stěny, vyjdou z pokoje a zaklepou na jejich dveře i na Thomasovi. "No to je pořád bouchání a vy nejste ani pořádně připraveni." Řekne naoko rozlobeně Michael. "My ne to Dirk, on nám říkal,že tam děláte divný věci." Řekne Laura a Dirk po ní hodí polštář. "Vona kecá." Hájí se Dirk. Karin, která stojí venku si pomyslí no tak to je ta poslední věc na kterou bych měla náladu…
V 19 hodin už vyrážejí ven. "Kam se jdeme najíst?" zeptá se hned Laura, když sejdou na recepci, protože v hotelu mají i vlastní restauraci, řešení je hned na místě. "Já bych zůstal tady." Přisadí si Dirk a holky okamžitě souhlasí. "Jo proč ne, co vy na to?" zeptá se Thomas Michaela a Karin. Karin pokrčí rameny a Michael kývne. Posadí se k jednomu stolu a po chvíli jim obsluha přinese jídelní lístky, a rovnou se jich zeptá co si dají k pití. Po objednání si všichni otevřou jídelní lístky, až na Karin. "Lásko ty nebudeš jíst?" zeptá se Michael. Karin zavrtí záporně hlavou. "Já vim, že si říkala, že nemáš chuť, ale něco by si sním měla, alespoň polévku." "Hm…. Nějakou ti vyberu ano?" Karin kývne. "Co je ti Karin?" Optá se Thomas. "Jen nějaká gastroenteritida, to bude dobré." Řekne a slabě se usměje a dodá. "Zítra snad budu fit." "Nechceš jet, ale domu?" zeptá se Lisa. "Ne to ne." Odpoví ji. "By nám bylo po tobě smutno." Řeknou holky. Karin se usměje a pak přijde obsluha jestli už mají vybráno, a když řeknou že ano, tak si objednají jídlo. Karin hned na otočku přinesou hovězí polévku. "Dobrou chuť." Popřejí ji všichni. "Děkuju." Řekne Karin a nějak se nemá k tomu aby jedla. "Karin, budeš to mít studené a studená polévka není zrovna na podrážděný žaludek to nejlepší." Řekne něžně Michael. "Hm." Udělá pouze Karin a lžící začne, alespoň polévku promíchávat. Za několik minut, přinesou jídlo i holkám a Michaelovi. Karin se přemůže a dá si první sousto. Za dalších pár minut donesou jídlo i Thomasovi a Dirkovi. Karin velikým přemáháním a velikým úsilím sní hnedle půlku polévky. Pak od sebe polévku odstrčí a opře se opěradlo a ruku si dá na břicho, zase pociťuje bolest kolem pupíku, naštěstí bolest brzo polevý. "Půjdeš se s námi Karin projít po městě?" zeptá se Laura. "Jo půjdu." Odpoví Karin a slabě se usměje. Než všichni dojedí Karin se omluví, s tím, že si musí odskočit. Když se Karin nevrátí do 10 minut Michael jde za ní a počká na chodbě před dámskými toaletami. Karin z nich vyjde až za dalších 10 minut. "Michaeli?" Řekne překvapeně. "Tobě bylo špatně?" zeptá se hned Michael. "Ne." "Nezdá se mi, copak je zlato?" zeptá se znova starostlivě Michael. "Vážně nic." "Netvrď mi, že tam bylo tolik žen." "Michaeli přece nebudeme tady tohle řešit." "Jasně jen vidim, jak si celá bledá, mám starost." Řekne Michael. "Dobrý Michaeli, půjdem za nimi?" "Jo." Odpoví Michael. Když se k nim vrátí hned vyrazí do víru města. Karin je zavěšena do Michaela. Michael ji dělá oporu a je na Karin naštvaný, proč se tak přemáhá? Pomyslí si.… Na cestě jsou už hodinu, holky si ještě něco vyberou v obchodě se suvenýry a poté se vracejí společně na hotel. Karin bolestivě vyšlape schody a když se posadí na postel uleví se jí, že už je na pokoji, už si ráda lehne. "Lásko." Sedne si k ní Michael a obejme ji, Karin ho také obejme a hlavu mu položí na rameno. Po chvíli klidu někdo zabouchá na dvěře a řekne: "Michaeli, Karin?" Michael vstane a jde ke dveřím, Karin se sleče a znova se odebere na toaletu. Michael něco vyřídí s Dirkem a pak si sedne na postel pustí si televizi a čeká na svou lásku. Ta koupelnu opustí zase po 15 minutách. Karin si sedne k Michaelovi a položí mu opět hlavu na rameno. "Lásko ty máš průjem nebo jsi snad zvracela?" zeptá se Michal. "Ne nezvracela a průjem taky nemám, spíš mám zácpu a křeče, proto tak často radši chodím na záchod." Odpoví Karin s rukou na břiše. Michael Karin pohladí po hlavě. "Natáhni se lásko, a jestli chceš skočim do lékárny pro nějaké léky." "Ne to nemusíš Michaeli,ono jak to přišlo tak to odejde." Řekne Karin. "Jo no, pojď si už lehnout, už je pozdě a zítra zase vstáváme." Karin kývne a vezme si košilku a když si lehne i Michael položí mu hlavu na hruď. Během několika minut oba usnout.


Nevydařený výlet 1

24. ledna 2014 v 15:45 | Ada |  Nevydařený výlet
Tato povídka není na přání. Zárověň se vám chci omluvit, ale momentálně nestíhám, ale slibuji vám, že jakmile tato povídka skončí, opět se dostanou na řadu povídky, které jste si u mě objednaly. Ještě vám chci oznámit, že povídka bude vydávána každý den. Teď už vám přeji příjemné čtení.

NEVYDAŘENÝ VÝLET 1

A to je jednou zase podzim a základna Medicopteru 117 zeje prázdnotou, protože všichni mají třídenní volno. Michael s Karin žijí u Thomase ve vile. Všichni společně vycházejí dobře a tak se rozhodli, že společně podniknou i výlet. Společně navštíví několik měst ve kterých přespí a užijí si jejich atrakce, historii, večerní život, zkrátka jak to už na takových výletech bývá.
Ještě téhož večera, kdy tento plán prošel i mezi dětmi, se všichni začnou balit, protože chtějí vyrazit brzo ráno. Do postele se dostanou okolo dvanácté hodiny, děti o trochu dřív, ale stejně se jejich smích rozléhá po celém domě... Kolem 6 hodiny se vilou rozezní budíky. Michaela to probudí prvního, zamáčkne ho a polibkem probudí Karin. Ta otevře oči a usměje se na Michaela. "Jenom jednu? Tomu neříkám hezké probuzení." Řekne Karin, ještě rozespale. Michael se zatváří a dá Karin několik polibků. "A co říkáte tomu madam?" "Toto už bylo lepší." Řekne Karin a Michael ji znova začne líbat, tentokrát se zapojí i Karin. "Ahoj Michaeli, ahoj Karin." Přiřítí se do pokoje holky. "Jééé… fuj, co jste to dělali?" řeknou jednohlasně a zakření se. "Nikdo vám neříkal, aby jste sem chodily." Odbyde je Michael. Holky po chvíli koukání odejdou a Michael znova políbí Karin a pak také vstávají. "Chceš, abych udělal snídani lásko?" zeptá se Karin, která má namířeno na toaletu. "Když chceš dělat snídani pro všechny hladové krky,budu ráda." Odpoví mu Karin a zajde na wc. "Aha, to jsem jaksi nedomyslel." Pomyslí si Michael a schází do kuchyně. Po chvíli dolu schází i Thomas. "ÁÁÁ my dneska máme novou kuchařku?" rejpne si. "Nekecej a pojď mi pomoc." "Já? Nevím proč já. Já se nenabídl, že budu dělat hospodyňka." Odbyde ho Thomas. Michael po něm hodí utěrku a řekne. "Taky vy nemusíte dostat nic." "ÓÓÓ najednou, chudák Karin taky vaří pro celý barák a nestěžuje si a ty děláš z jednou snídaní, ale aby si neřekl, že nejsem kámoš tak ti teda píchnu." Řekne Thomas a zapojí se do práce.
Karin se dnes nějak necítí ve své kůži, ale to nic nemění na tom, že se na výlet těší jako malá holka.
Kluci už uvařili a nosí jídlo na stůl. Karin schází do kuchyně. "Páni tady to voní." Řekne a jde si sednou za stůl. Michael ji hned přinese talíř se snídaní. Ta poděkuje a pustí se do jídla. "Musim říct, že se vám to pánové povedlo, od teď vaříte jenom vy." Řekne Karin a usměje se. "Pro tebe třeba modré z nebe." Řekne ji Michael, ale Thomas protestuje. "Díky beze mně, vždyť on to Michael zvládne taky." Michael ho za tuto větu dloubne. "Auu, to je ublížení na zdraví, viděla si to Karin." "Oh a co?" Řekne se smíchem. Thomas raději rezignuje. Po snídani pánové sklidí ze stolu, umyjí nádobí a v 8 hodin se vyrazí na výlet. První zastávkou je Bad Tölz. Thomas jede s holkami a Karin s Michaelem a Dirkem. Cesta do Bad Tölzenu trvá zhruba hodinku. Karin si jízdu užívá a kochá se krásnou krajinou, občas se s Michaelem políbí což Dirk musí náležitě okecat. "Jestli nechcete abych se pozvracel dejte pokoj..... Chováte se jako malý..... No fuj, raději by si měl tati dávat pozor na cestu.." Když dorazí do Bad Tölzenu, hned poté co vhodně zaparkují vyberou si hotel kde stráví dnešní "den" a noc. Vyberou si hotel v poklidné části města, typická německá stavba se slušnou cenou. Celkem mají tři pokoje (Thomas, Karin s Michaelem a děti). Nejdříve se na hotelu trochu zabydlí a pak vyrážejí do nedalekého aquaparku. Po zaplacení vstupného a místa kde se uloží, se všichni vydají na tobogány. Jako první musejí všichni jít na dráhu, která vede temným tunelem, poté si už užívají na tobogánech různé rychlosti a sklonů. Holky a Dirk si to náramně užívají, dokonce i jejich otcové jsou jako malí kluci, jen Karin je taková zaražená. Po několika skluzích má v břiše divný pocit a tak se rozhodne, že půjde do něčeho klidnějšího. "Karin, že si sjedeš teď s námi." Zeptají se holky. "Ne, mě už to stačilo, vy si vystačíte určitě s otci." Řekne Karin a vyleze z bazénu. Holky na Karin smutně koukají, Michael jde za ní. "Lásko copak je?" zeptá se starostlivě. "Nic lásko, já takové věci moc nemusím, víš já raději bubliny a trysky ve vířivce." "Dobře lásko, brzo za tebou přijdu." Řekne ji Michael a políbí ji. Karin mu polibek opětuje a zmizí Michaelovi z dohledu. Ale než půjde do vířivky na chvíli se natáhne na léhatko. Jenže ta chvíle se protáhne skoro na hodinku. "Karin ty si už tady taky?" Řekne Lisa. Karin zvedne hlavu a uvidí v závěsu za Lisou, Lauru, Dirka a o kousek dál Thomase a Michaela, všichni si nesou zmrzlinu. "To bych se měla ptám vás ne?" řekne zaskočeně. "Lásko tebe najít je vážně úmění." Řekne Michael a podává též Karin zmrzlinu a políbí ji. "To nemuselo být a pročpak?" zeptá se. "No říkala jsi, že budeš ve vířivce, jdu za tebou a ty nikde, jdu kolem sauny ty nikde, nahlídnu do kavárny ty nikde, tak jsem se vrátil k nim a děti nás ukecaly na zmrzlinu no a jdeme sem a konečně jsem tě lásko našel." Karin se pousměje a pohladí Michaela po tváři. "Já ve vířivce ještě nebyla." Řekne Karin a lízne si zmrzliny. "A to si tu byla celou dobu?" "Jo, původně jsem sem šla jen na chvíli, ale pak jsem se zakecala s nějakou holčinou." Zalže Karin. Michael se usměje a sedne si vedle Karin. "Půjdeš s námi Karin do bazénu s vlnami?" Zeptá se Laura. Ale než Karin stačí odpovědět, předběhne ji Michael. "Ne, my s Karin půjdeme do vířivky, že lásko?" "Ano lásko." Řekne Karin a usměje se. Laura se zakření a poté co dolížou zmrzlinu Thomas s dětmi odejde. Karin sedí na lehátku a její zmrzlina je téměř celá. "Půjdem?" Zeptá se Karin. "Vždyť jsi nedojedla, nebo ti nechutná." Odpoví zaraženě Michael. "Ale jo, já jen nemám hlad, ještě jsem plná od snídaně." Zalže znova Karin. "Vážně? A není ti nic lásko?" zeptá se znova starostlivě Michael. Karin zavrtí záporně hlavou. Michael se zvedne a Karin podá ruku, aby se postavila. Přitom ji lehce píchne v břiše. Dojdou spolu do vířivky, Michael si sedne tak, aby si Karin mohla sednou na něho a hlavu si mohla položit na jeho hruď. Michael ji po celou dobu hladí a Karin relaxuje se zavřenýma očima. "Jestli chceš Michaeli klidně běž za nimi do bazénu." Řekne Karin. "Jsem tu rád s tebou a pak tam můžeme jít třeba i spolu." "Hm…" Odpoví jen Karin. Po nějaké době vyprostí z Michaelova objetí. "Copak lásko? Už se ti nelíbí moje společnost?" "Ale ano, jen musím na WC." "Nepotřebuješ společnost?" Laškuje Michael. "To vážně ne." Řekne nevstřícně Karin a odejde.
Za Michaelem se vrátí až za půl hodiny. "Už jsi mi chyběla lásko." Řekne Michael když spatří svou lásku. Karin se slabě usměje. "Co kdybychom jsme vyzkoušeli termální bazén?" Navrhne Michael. "Ano můžeme." Michael vyleze a s Karin jdou do termálního bazénu, blízko toho je i Thomas s dětmi. "Běž za nimi." Řekne Karin. "A co ty?" "Budu se na vás dívat." Odpoví Karin a usměje se. Michael Karin políbí a jdou za dětmi. Michael začne blbnou s nimi ve vodě a Karin si sedne na okraj bazénu a nohy si máchá ve vodě. Po chvíli se k ní připlave z jedné strany Thomas a z druhé Michael. "Copak pánové vás už to nebaví?" "Ale jo baví lásko, jen ty si tu taková opuštěná, přišli jsme ti udělat společnost." Řekne Michael a chytne Karin za ruku. Po chvíli to samé udělá Thomas. "Nebojím se tu, nemusíte mě držet za ruce." Řekne, ale to už ji kluci stáhnou do bazénu. "Nee." Zavýskne, ale kluci ji táhnou stále dál. Karin zase píchne v břiše. Dotáhnou ji až k místu kde jsou vlny a Karin musí vždy nadskočit, jenže při každém nadskoku pociťuje bolest. Chce se vypařit. "Kampak, kampak madam." Řekne Michael a Karin si přitáhne sobě. "Ne Michaeli, nech mě." Řekne, ale Michael ji chytne, aby mohl svou lásku ve vodě nadnášet, Karin ho obejme nohama. "Michaeli pusť." "Copak nelíbí se vám, že vás držím." "Líbí, ale já chci jít ven." Řekne a píchavou bolest břicha pociťuje i takto. "Michaeli prosím." Žadoní Karin. Michael ji po chvíli naléhání dopraví ke kraji bazénu a vysadí ji na okraj. "SSS." "Copak lásko?" Zeptá se. "Nic." Řekne a zvedne se, jde k jejich Odpoví Michael....




Tým B (5)

23. ledna 2014 v 10:22 | Ada |  Obrázky

Přejeme

22. ledna 2014 v 18:18 | Ada |  Narozeniny