Červenec 2014

Most přes řeku života 8

31. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 8

Uteče několik týdnů. Biggi už má zřetelně omezené návštěvy zvenčí. A každá její návštěva musí mít plášť a roušku.
Za Biggi přijde její lékař. "Dobré ráno." Pozdraví ji a sedne si k ní na židičku. "Dobrý den." Odpoví Biggi. "Pani Schwerinová vaše léčba a celotělní ozařování bylo úspěšné, podařilo se nám zničit všechny nakažené buňky. A je na čase vám odebrat krev a vystavit ji imunitním reakcím a provést jejich typizaci. Sestřička za chvíli přijde a odebere vám krev ze žíly." Řekne lékař a Biggi má z toho docela strach. "Nemusíte se bát, pokud bude patřičná shoda brzo podstoupíte transplatanci." Řekne. "A co to znamená pro mě?" zeptá se Biggi. "Jak už jsem říkal první fázy léčby to je chemoterapie a ozařování máte za sebou. Teď vás čeká druhá fáze, dostane transfůzy s darovanou dření. Krvetvorné buňky si samy najdou cestu do vašich kostí, kde se uchytí a začnou znovu růst a v průběhu doby se obnoví tvorba zdravých krvinek. Jenže uskalí je v tom, že vy máte potlačenou obranyschopnost proti infekčním organismům. Proto musíme dodržovat přísné sterilní podmínky. To znamená, že vás přeložíme na transplantační oddělení do tzv. jednolůžkového boxu. Je to systém reverzní izolace, kde se léčí pacienti jako jste vy. Budete mít sterilní režim s nadstandardním vybavením. Takže po dobu izolace nebudete přijímat žádné návštěvy, ani nebudete z nikým v kontaktu. Jediný kdo za vámi bude moci je lékařský personál. Budete dostávat speciálně upravenou stravu, na pokoji budete mít vlastní WC i koupelnu, pokoj má vlastní připojení na vzduchový ventilátor, budete používat speciální mýdla atd…." Vysvětlí Biggi lékař. "Jak dlouho tam budu?" zeptá se Biggi. "To zaleží na okolnostech a hlavně na tom jak rychle vaše tělo dokáže přijmout nové buňky." "Já chci vědět jak dlouho!" namítne znova Biggi. "….většinou to trvá několik měsíců, ale budete dostávat léky, které vás ochrání a budou nápomocni ke stabilizaci stavu. Systém obranyschopnosti se vytváří úplně od začátku, dokonce se vám změní i krevní skupina…" Řekne lékař. "Může tu být dnes se mnou ještě můj přítel?" optá se Biggi. "Na chvilku ano, je mi líto, ale už vás nemůžeme vystavovat infekcím.." Biggi kývne a povzdychne si. "Máte ještě nějaké otázky Biggi?" zeptá se lékař. Biggi němě zakroutí hlavou a lékař odejde.





Biggi Schwerin

31. července 2014 v 0:00 | Ada |  Hlavní hrdinové
Biggi je pilotkou týmu B. Je to odbornice na svém místě a svou práci a péči o miminko zvládá s naprostou dokoalostí. S Maxem a Thomasem rozumí i technickým záležitostem. Je to sebevědomá žena, která ovšem nemá štěstí na chlapi. jejím nelepším přítelem, manželem i dítětem je BK 117 a její motorka.


Most přes řeku života 7

30. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 7

Dny a týdny plynou. Biggi už je v nemocnici 6 týdnů. Už kvůli chemoterapii ztratila všechny vlasy a stále po každé chemoterapii je jí hrozně špatně. Ale touha uzdravit se a pomoc jejich nejbližších, ji drží nad vodou. Je ráda, že má takové přátele a takového skvělého přítele.
Je ráno, Biggi má dnes další chemoterapii. Ví, že za chvíli přijdou sanitáři. A opravdu za chvíli někdo klepe na dveře pokoje. Biggi se podívá ke dveřím, ale místo sanitářů do pokoje vstoupí její lékař. "Dobré ráno Biggi." Řekne lékař a Biggi tuší, že něco určitě není v pořádku. "Jak se cítíte?" optá se lékař. "Vzhledem k okolnostem." Odpoví neutrálně Biggi. Lékař kývne a řekne: "Biggi musíme si promluvit." Biggi jen kývne a má strach co se dozví. "Máme za sebou 6 týdnů léčby. Vaše hodnoty jsme hned po vašem přijetí poslali do transplantačního centra. Dnes nám volali, že mají dva potenciální dárce." Řekne lékař a Biggi se začne usmívat. "To, ale Biggi znamená, že budeme muset ještě začít ozařovat celé tělo, kvůli tomu abychom dostali z těla všechny postižené buňky. Bohužel zničíme i ty zdravé a proto vám budeme muset dávat další léčebné přípravky na obnovu krvetvorby." "A kdy s tím začnete?" zeptá se už Biggi zaraženě. "Dnes, nemá cenu to déle odkládat." Odpoví lékař. Biggi kývne. "Jestli jste připravena, řeknu sanitářům, aby vás odvezli na chemo."Řekne lékař. "Nejsem, ale stejně na to musim." Řekne Biggi. "Vy to zvládnete Biggi, půl cesty máte za sebou." Řekne povzbudivě lékař a odejde. Po chvíli přijdou sanitáři a Biggi odvezou na léčbu.
Odpoledne jde do nemocnice Gabriela. Jako vždy se nejprve staví za lékařem. "Jen pojďte dál kolegyně, mám dobré zprávy." Řekne lékař. "Opravdu sem s nimi už bylo na čase." Lékař se pousměje a řekne. "Dnes nám volali z transplantačního centra, mají dva potenciální dárce. S pani Schwerinovou už jsem o tom mluvil a také jsem jí už naordinoval kompletní ozařování těla. Za pár dní ji začneme dávat léky na podporu krvetvorby a později odebereme krev, uděláme imunologický test a budeme doufat." Řekne. "Vím kolego, že je to předčasné, ale i tak jsem ráda." Řekne Gabi. "To je vzájemné kolegyně, ale cesta bude ještě náročná." Řekne lékař. Gabi kývne, rozloučí se s kolegou a jde navštívit svou kamarádku. Zaklepe na dveře a ani nečeká na pozvání, jde rovnou dál, protože ví, že Biggi bude dnes hodně zle. "Ahoj." Pozdraví ji Gabi soucitně. "Ah…oj." Odpoví slabě Biggi. Gabriela přijde k posteli a sedne si na židličku. "Pr…oč … je…. mi… tak….zle?" ztěžka položí otázku. "Biggi nemluv, je to kvůli tomu, že ti ozařovali celé tělo, musíš to vydržet, toto ozařování je velice důležité." Biggi kývne a začne zvracet. Gabi ji přidrží misku. Když si Biggi uleví, Gabriela ji utře pot z čela a pohladí ji po tváři. "Gabi…. Nech….ci aby…. mě… tak…to vi…děl….Tho….mas." Pípne. "Thomas má dnes službu a neboj se toho on tě stále miluje a kdyby mohl, bude tady ležet on místo tebe." Řekne Gabriela. "Já….vim." Špitne Biggi a začne si škrábat ruku v místě, kam ji dávájí infuze s léčbou. "Neškrab si to." Řekne Gabi a vezme ji za ruku. Gabriela už u Biggi sedí hodinu. Gabriela ji vypraví novinky z práce nebo ji něco povídá. Chce, aby se Biggi alespoň trochu odreagovala. Biggi ji alespoň vděčně pozoruje. Jenže Gabi neví, jestli ji vnímá a jestli se jen nesoustředí na svou nevolnost.
"Je….mi… zima." Řekne náhle Biggi. Gabriela ji pustí ruku a šáhne ji na čelo, naštěstí nemá horečku. "To je z vyčerpání, zkus se prospat." Řekne na to Gabi a schová ji obě ruce pod peřinu. "Nej…de…to." pípne. "Zkus to, zavři oči a pokus se myslet na něho pozitivního." Řekne Gabi. Biggi se o to snaží, ale nejde jí to tělo ji neposlouchá, místo toho aby usnula, musí zase zvracet. Gabriela ji zase přidrží misku a poté si všimne, že se Biggi zase drbe. "Biggi už jsem ti říkala neškrab si to." Řekne znova Gabi a podívá se ji na ruku. Místo v pichu je nateklé a zarudlé. Gabriela raději zazvoní na sestru, ta za chvilku přijde. "Potřebujete něco?" zeptá se mile. "Ano sestřičko, mohl by sem prosím přijít lékař." Oznámí ji. "Samozřejmě hned pro něj dojdu." Odpoví sestra a za chvíli se vrací i s lékařem. "Co se děje paní kolegyně?" zeptá se. "Myslim, že Biggi má reakci na léčbu." Odpoví Gabi a lékař jde k nim. "Má zimnici a neustále si škrábe místo vpichu." Lékař se podívá na její paži a poté ji změří teplotu. "37,4° jen lehce zvýšená. Pani Schwerinová dám vám injekci, a za chvíli se vám uleví." Řekne lékař, odejde a za chvíli se vrátí s lékem a s ledem. "Dejte ji to na paži." Řekne lékař Gabriele a Biggi aplikuje lék. "Jestli tu ještě budete a něco se dělo tak zazvoňte." Řekne lékař. "No jestli tu můžu ještě být?" zeptá se Gabriela. "Klidně u ní buďte, já se jen ptám, protože jinak bych to musel oznámit sestrám, aby ji více navštěvovaly." Vysvětlí lékař a odejde. Gabi sedí u Biggi ještě další hodinu, konečně se Biggi začíná ukliďnovat, už jí není tak zle. "Biggi já už půjdu, zítra mám směnu. Drž se kočko a nevzdávej to." Řekne optimisticky. "Děkuju…že si…. tu byla se… mnou." pípne. "Nemáš za co, teď odpočívej." Řekne Gabi s Biggi se rozloučí a odchází. Ještě to řekne sestrám a pak už jede vážně domu.

Most přes řeku života 6

29. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 6

Další den jde zase Gabi a Michael za Biggiinim lékařem, kvůli dalším výsledkům. Lékař už na ně čeká ve své pracovně. "Dobrý den kolegové." Řekne lékař. "Dobrý den, jak dopadli včerejší testy?" zeptá se Michael. "Zjistili jsme, že se jedná o leukemii typu M4. Má více jak 20% myeoblastů a polymofonukleárů v nonerytroidních buňkách, dále více jak 20% myoblastů a monocytů…. Zvýšená koncentrace lysozymu v moči a v séru a kostní dřeň odpovídá typu M2. Na poradě s kolegy jsme se domluvili na těchto cytostatickách hydroxyurea nebo cytarabin, a také jsme s léčbou začali už dnes ráno. Později budeme ozařovat mozek a pak celé tělo." Odpoví lékař. "A je možná transplatance?" zeptá se Michael. "Nepředbíhejme, nejprve musí zabrat léčba, která bude trvat několik týdnů." Namítne lékař. Oba dva kývnou a s kolegou se rozloučí a vyjdou na chodbu.
Tam se potkají s Thomasem. "Ahoj Thomasi." Pozdraví svého kolegu a Thomas jim pozdrav opětuje a zeptá se: "Víte něco nového?" "Biggi má už po první dávce chemoterapie." Odpoví Michael na dotaz. Thomas kývne a dodá: "Můžeme za ní?" "Ano." Řekne Gabriela a všichni mají namířeno k Biggi. Když dojdou k jejímu pokoji zaklepají na dveře a když uslyší slabou odpověď vejdou dovnitř. Biggi má otočenou hlavu na dveře, když spatří své kolegy slabě se pousměje. Všichni vidí, že je Biggi špatně z chemoterapie. Thomas si k ní sedne a vezme ji za ruku. "Jak se cítíš zlatíčko?" zeptá se jemně. "Je mi zle." Odpoví Biggi slabě. "To zvládneš, brzo budeš fit." Povzbuzuje ji také Michael. "Brzo? …Léčba má trvat několik týdnů…" Špitne znova Biggi a Thomas ji setře pot z čela. "Běžte… já nechci… aby, jste mě… takto viděli." Špitne Biggi a je vidět, že mluvit ji dělá stále větší problém. "Přijdeme zase zítra Biggi." Řekne Gabriela a pohladí ji po paži. Thomas ji také pustí a políbí ji na rty. Biggi mu to oplatí a dodá. "Běžtě….. už… prosím." Řekne skoro zoufale.
Michael poplácá Thomase po zádech, protože na něm vidí, že by tu chtěl zůstat, a poté všichni vyjdou na chodbu. "Neboj Thomasi, zítra už jí bude lépe." Řekne Gabi. Thomas kývne a zeptá se: "To jí bude takhle zle pořád?" "Ano a až začnou s ozařováním mozku a těla, bude to ještě horší." Odpoví mu Michael. "Proč zrovna ona?" položí Thomas otázku, na kterou ani nečeká odpověď, stejně by mu to nikdo nedokázal říct…




Most přes řeku života 5

28. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 5

Po hodině přijde do pokoje lékař. "Nerad rušim, ale pani Schwerinová, musíme si promluvit." řekne lékař. Biggi si lehne, ale stále se nemůže uklidnit. "Pani Schwerinová musíme vám udělat punkci, imunologické a cytogenetické vyšetření." Biggi přikývne a lékař pokračuje. "Až budete mít po všech vyšetření začneme asi pozitří s léčbou." "S léč... bou?" Vykoktá Biggi. "Ano, léčba se provádí pomocí chemoterapie a cytostatik a po úspěšném zaĺéčení se provádí transplatance kostní dřeně." Odpoví lékař. "Chem...oter...rapie? Já nech,..ci." Začne Biggi panikařit. "Bigg chemo ti pomůže, a ty jsi statečná a silná žena, která to dokáže, musíš, ale chtít my všichni ti budeme pomáhat." řekne Gabi a Biggi znova pláče.
"Biggi musíte se uklidnit nemůžu vám dát léky na uklidnění, kvůli vyšetření." Řekne lékař. "Já sem kli...dná. Já... já se jenom bo..jim... já... nech...ci umř... řít." Koktá dál Biggi. "Biggi ty neumřeš, ale musíš se léčit." řekne Gabi. Biggi kývne. "Kolegyně pokuste se ji uklidnit." Pronese lékař. "O to se pokouším celou dobu." Odsekne Gabi. Lékař kývne a odejde. "Biggi, zvládneš to." Povzbuzuje ji její kamarádka. "Gabi můžu tě o něco pop...rosit?" zeptá se Biggi opatrně. "Samozřejmě." Řekne mile Gabriela. "Mohla bys být se mnou při mých vyšetření?" Gabriela ji pohladí a odpoví: "Pokud to dovolí lékaři tak tam ráda s tebou budu." "Děkuju." Špitne Biggi už klidněji.
Po hodině přijdou sanitáři s lékařem. "Tak pani Schwerinová, teď vás odvezeme na několik vyšetření." Řekne. "Pane kolego mohla bych být s Biggi při testech?" zeptá se Gabriela. "Ale ano." Povolí lékař. Pak Biggi odvezou na její první vyšetření z několika....

Michaelovi, Thomasovi a Petrovi právě skončila směna. "Thomasi musíme si promluvit." Řekne Michael. "O čem?" zeptá se Thomas. "O Biggi." začne opatrně Michael. "Co je s Biggi?" zeptá se a zbledne. "Sedni si Thomasi." Řekne jemně Michael. "Tak Michaeli co se děje?" zvýší Thomas hlas. "Lékaři Biggi anémii nepotvrdili, ale zjistili, že Biggi trpí akutní leukemií." Řekne Michael co nejjemněji. "Co?" řekne Thomas a úplně se mu zatmí před očima. "Neboj Thomasi, Biggi se vyléčí a nemusíš se bát u tohoto typu leukemie, není při léčbě žádná úmrtnost." Řekne Michael. Thomas kývne a zeptá se: "Biggi musí na chemoterapii?" "Ano a když to stav dovolí může jít na transplataci." Odvětí Michael. "Myslíš, že v tuto hodinu za ní můžu jet?" zeptá se Thomas. "Možná by tě za ní pustili, ale dnes ji dělali vyšetření tak bude stejně vyčerpaná." Thomas se spokojí s Michaelovou odpovědí a jde do šatny.





Most přes řeku života 4

27. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 4

Druhý den ráno má Gabriela i Michael namířeno do nemocnice. Po pár krocích dojdou k ordinaci Biggiina ošetřujího lékaře. "Tak jdeme?" zeptá se Michael. Gabriela se nadechne a kývne. Michael zaklepe na dveře a po vyzvání vejdou. "Dobrý den kolegové posaďte se." řekne lékař.
Když se Michael s Gabrielou posadí, Michael se zeptá: "Jak dopadli výsledky?"
"Bohužel se potvrdila má domněnka. Pani Schwerinová má akutní myelodní leukémii." odpoví lékař. Gabi i Michael jsou paralyzováni doufali, že se to nepotvrdí. "Ještě dnes bych chtěl udělat punkci kostní dřeně, imunologické a cytogenetické vyšetření. A co nejdříve bych začal s chemoterapií a s ozařováním." dodá lékař. "Jaká cytostatika zvolíte?" zeptá se Michael. "Na tom se domluvim s kolegy až po testech." Michael kývne a teď se pro změnu zeptá Gabi: "Biggi už to ví?" "Ne ještě ne, myslim si, že když ji to řekne vy, přijme tuto skutečnost lépe." Řekne lékař. Gabi kývne a postaví se. "Nechoďte teď, pani Schwerinová by měla mít snídani." Řekne lékař. "Dobře." Řekne Gabi. "Pane kolego, budete nás o jejím stavu informovat?" zeptají se. "Samozřejmě kolegové." řekne lékař a rozloučí se spolu.
Gabi s Michaelem jdou na chvíli ještě do kantýny. Dají si kávu a musejí se s tím vyrovnat. "Gabi jestli chceš řeknu to Biggi." nabídne jí Michael. "Ne Michaeli, to je dobrý." Odpoví Gabi a Michael kývne. Nakonec se s Gabi rozloučí s tim, že musí na základnu.
Gabriela jde za Biggi. Když vejde na pokoj Biggi má před sebou z časti sněděnou snídani. "Ahoj Biggi." řekne mile a posadí se. Biggi ji pozdrav opětuje. "Jak se cítíš Biggi?" zeptá se. "Jsem pořád unavená." odvětí její kamarádka. Gabriela kývne a poté se na Biggi vážně podívá. "Biggi musim ti něco říct." začne Gabi. "Ano? A co?" zeptá se Biggi. Gabriela ji vezme za ruku a řekne: "Bigg lékaři zjistili, že anemii nemáš..." "Tak co mi je?" zeptá se Biggi vyděšeně. "Biggi... ty máš... leukémii." Řekne Gabi co nejjemněji. Biggi snad zbledne ještě víc. "To neni možné... já jsem přece zdravá... já... já..." Začne Biggi zoufale koktat a oči se jí plní slzami. "Biggi to bude dobré." řekne jemně Gabi a začne ji hladit. To už si Biggi nechává stékat slzy volně po tváři. Gabi si k ní opatrně sedne na postel a obejme ji a začne ji hladit po zádech.....



Most přes řeku života 3

26. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 3

Na základnu přijede jako první Michael. "Ahoj co se děje?" zeptá se hned poté co vejde do pohotovostní místnosti. Gabi jde za ním ven a řekne mu, co zatím zjistila. Michael kývne a společně s Gabi jdou zpátky. "Dáme ji na monitor." řekne Gabi a rozepne Biggi overal a roztřihne tričko. Přitom si všimne, že Biggi má na hrudi další modřinu. Dojde jí, že tam ji nechtěně bouchnul jeden z pacientů, který měl hrozné bolesti....

Na základnu dorazí Thomas a po chvíli i Petr. Thomas jde okamžitě k Biggi a klekne si u její hlavy. "Lásko co mi to vyvádíš." Řekne a začne Biggi hladit po hlavě. Biggi Thomase omluvně sleduje. "Přineste nosítka." řekne Michael. Gabi položí ruku na Thomasovo rameno a jemně řekne. "Thomasi, už musíme letět." Thomas kývne a vstane, jde k BK.
Když Petr přinese nosítka Michael s Petrem ji na ně přeloží. Gabi nese infuze a Ralf jde za nima s taškami první pomoci. Nasedají do vrtulníku. Max i Ebelsieder stojí před základnou s vysílačkou v ruce.
"Thomasi na jakou kliniku letíme?" zeptá se Gabi. "Rosenheim 10 minut letu." Gabi kývne a hledí skoro na průhlednou Biggi. Ebelsieder i s Maxem se nakonec také rozjedou do nemocnice.

BKčko přistává. Tým lékářů si Biggi přebere a odvážejí ji na ambulanci. Michaela ani Gabrielu na ambulanci nepustí. Za půl hodiny dorazí do nemocnice i Max a Ebelsieder. Všichni jsou na nervy, ale ze všech nejhůře to nese Thomas. Michael sedí vedle Thomase a poplacává ho po zádech. Zhruba po hodině vyjde z ambulance lékař. Všichni se postaví a Gabi vysloví otázku, která visí ve vzduchu. "Co je Biggi?"
"U pani Schwerinové jsme z předběžných výsledků krve zjistili nízkou hladinu červených krvinek, krevních destiček a naopak abnormální hladinu bílých krvinek. Má sníženou funkci dechu a je zvýšená krvácivost." řekne lékař. "Co jí teda je?" zeptá se znova Thomas. "Zatím to vypadá na anémii, ale zítra budeme moudřejší. Prozatím jsme jí dali transfúzy krve.... Kolegové pojďte prosím se mnou dovnitř." osloví lékař Michaela a Gabrielu. Společně vejdou do ordinace. "Nechci to řešit přede všemi, ale obávám se, že krevní testy nám anemii nepotvrdí." řekne lékař a zavede Gabrielu a Michaela k Biggi, která stále leží na vyšetřovacím stole. "Podívejte se na ty modřiny." "Já si jich všimla ráno." řekne Gabi. Lékař kývne a dodá. "Některé z nich už jsou staršího data, ale tyto dvě." řekne lékař a ukáže modřinu na hrudi a na vnitřní straně ruky od odebrání krve. "Jsou nové a když si je detailně prohlédnete mají petechie a také jsme přišli na to, že má lehce zvětšenou slezinu." dořekne lékař a Biggi je vyděšeně pozoruje, vůbec neví o čem se baví. "Kdy budou výsledky?" optá se Michael. "Zítra ráno, bylo by lepší kdyby jste přijeli" odpoví lékař a dá pokyn sanitářům, aby Biggi přeložily a odvezly na pokoj. "Mohl by za ni na chvíli její přítel?" zeptá se ještě Michael. "Ano, ale jen na 5 minut. Pani Schwerinová musí odpočívat." Odvětí lékař. "Děkuju pane kolego." poděkuje Michael a společně s Gabi vyjdou ven.
Jakmile je uvidí Thomas okamžitě se postaví a řekne. "Co je Biggi?" "Víme to samé co ty Thomasi." řekne mírně Michael. "Proč jste tam byli tak dlouho?" zeptá se Thomas. "Domluvili jsme se, že Biggi přeloží na hematologii a ty Thomasi za ní teď můžeš jít, ale pouze na 5 minut."
Thomas kývne, ale moc jim nevěří. Z ambulance vyvezou Biggi. Thomas jde hned k ní. "Vy jste její přitel?" zeptá se lékař. "Ano jsem." Odpoví. "Tak pojďte s námi." řekne lékař. Thomas je doprovazí na hematologii. Biggi zavezou na pokoj, lékař Thomasovi připomene návštěvní limit. Sestra Biggi vymění infuzy a řekne jí. "Kdybyste cokoliv potřebovala tak zazvoňtě." Biggi kývne a její pohled sjede k Thomasovi. Sestra odchází. Thomas přijde k Biggi, sedne si vedle postele na židličku a vezme ji za ruku. "Promiň." špitne Biggi. "Nemáš za co se omlouvat lásko...." Řekne na to Thomas a Biggi zlehka pohladí. Jen ho zaráží jak je Biggi bledá a chladná. "Lásko měla by spát, aby si nabrala sílu." Řekne jemně. Biggi chce něco říct, ale už na to nemá sílu, zavře oči a brzo usne. "Pane Wächter už musíte jít." řekne sestra. Thomas kývne, vstane, naposledy políbí Biggi a opustí pokoj. Jde za svými kolegy a poté se všichni vracejí na základnu.

Co si myslíte, že je nakonec Biggi?

Most přes řeku života 2

25. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 2

Do konce směny zbývá ještě pár hodin. Biggi má už teď co dělat, aby se nezesypala, jak je jí hrozně. Už sotva zvedne ruce nad hlavu, aby pověsila helmu a obtížně vyleze z BKčka a šourá se k základně.
Když vejde do pohotovostní místnosti sedne si na pohovku, a modlí se, aby už nenastal další výjezd. Její kolegové jsou ve skladu a doplňují léky a potřebný materiál do pohotovostních tašek.
Když se vrátí do pohotovostní místnosti a položí tašky na zem ozve se znova výjezd. "Centrála pro Medicopter 117, dopravní nehoda, směr Kufstein sjezd z dálnice A6." "Medicopter 117 rozumí bereme to." Řekne Ralf a bere si tašku. Biggi se pokouší postavit, ale při tom pohybu ji do očí vyhrknou slzy a zůstane sedět. Gabriela si bere svou tašku a má se k odchodu. "Gabi…" Špitne Biggi, při tom se Gabriela otočí a podívá se k pohovce, kde sedí úplně hotová a strašně bledá Biggi.
"Ralfe?" zavolá na něho, položí tašku na zem a jde k Biggi. "…Gabi…já už ne..mů..žu…. Je mi hro..zně…" Řekne vyčerpaně Biggi a slzy se jí zkutalí po tváři. "To je dobré Biggi. Pomůžu ti." Sotva to Gabriela dořekne, Biggi začne opět krvácet. "Ralfe gelaspon a nahlas na centrálu, že nemůžeme letět." Ralf kývne a udělá co mu Gabriela řekla.
Po chvíli přijde do pohotovostní místnosti Ebelsieder. "Co se děje, že jste ještě tady?" zeptá se. "Pane Ebelsiedere, Biggi je zle, není schopna další služby, nevim co jí je, ale musí na kliniku." "Dobře, obvolám tým A, aby přijel." Řekne šéf. "Děkuju." Odpoví Gabi a zase se věnuje Biggi. "Ralfe dej mi ještě gelaspon, nedaří se zastavit krvácení a přines mi namočený hadr." Řekne Gabriela. "Biggi lehneš si ano?" řekne ji Gabi a s Ralfem ji pomůžou. Gabi ji poté vymění gelaspon a za krk ji dá mokrý ručník.. "Zaveď kanylu, dej glukózu a fízák." Řekne Ralfovi a pak se obratí na Biggi se slovy: "Biggi, řekni mi co všechno tě trápí." "Jsem hro…zně una…vená, občas mí…vám zvýše…nou tep…lotu a také ne…mívám chuť k jíd…lu, bolí mě snad všec…hno a pak ta…ky často krvá…ácím z nosu." Odpoví vyčerpaně jejíé kamarádka. "To bude dobré Biggi. Ralfe podej mi teploměr." Nakáže mu Gabi a vůbec se jí tento stav nelíbí. "Kolegové tu budou do několika minut." Řekne Ebelsieder, který právě přišel do pohotovostní místnosti. "Děkujeme šéfe." Gabriela ji změří teplotu a po chvíli se dozví, že Biggi má 38,5. "Dáme ji apyretika?" optá se Ralf. "Ne, jen ji přikryj termofolií a dej mi ještě gelaspon." Řekne Gabriela.

Most přes řeku života 1

24. července 2014 v 2:02 | Ada |  Most přes řeku života
MOST PŘES ŘEKU ŽIVOTA 1

Už je to několik dní co se Biggi necítí ve své kůži. Je stále unavená, dokonce pár kilo zhubla, bolí ji snad celý člověk a občas mívá i zvýšenou teplotu. Thomasovi se její stav nelíbí, ale Biggi ho uklidňuje tím, že je to jen nějaké viróza.

Dnes má Biggi denní službu, doufá, že se s Thomasem potká alespoň na základně. Na základnu tentokrát přijede akorát na začátek směny. "Ahoj." řekne letmo, když prochází kolem pohotovostní místnosti. Ralf a Thomas ji pozdrav opětují a Biggi si všimne pohledu Thomase, vyzařuje z něho obava a starost. Biggi vejde na šatnu, je zde také ještě Gabi. "Dobré ranko." pozdraví Gabi. "Ahoj." Odpoví Biggi a Gabriela si všimne, že je zase Biggi bledá a z jejích pohybů pozná, že je i zase unavená. "Biggi tobě zase není dobře?" "Ale Gabrielo, přece to nebudeme řešit každou směnu, nějaká viróza prostě." odpoví Biggi a začne se slíkat. Když si Biggi sundá tričko, Gabriela uvidí na jejím boku velkou modřinu. "Biggi od čeho máš tu modřinu?" "Kde?" optá se Biggi a Gabriela ji na ni šáhne. "Au… nevim asi sem se bouchla." "Asi? To vypadá jako kdyby si spadla, nebo je něco mezi tebou a Thomasem?" "O čem to sakra mluvíš? Co si o Thomasovi myslíš?!" zvýší Biggi hlas. "Biggi uklidni se jen jsem se zeptala, nechtěla jsem tě naštvat." Obhajuje se Gabi. Biggi se mračí a rychle na sebe navlíkne pracovní tričko a overal, ale i tak si Gabi všimne další modřiny co má Biggi na paži. Je ji to velice divné. "Jdu do pohotovostní místnosti." Řekne Gabriela a ze šatny odejde. Biggi si sedne unaveně na lavici. Co tam tak sedí, tak cítí, že ji z nosu teče krev. Z kabelky vytáhne kapesníček a otřese si nos, který je od krve. "Sakra už zase." Pomyslí si a snaží se zastavit krvácení. Po vyplácání několika kapesníčků se krvácení zastaví. "Konečně." Oddechne si Biggi a staví se v koupelně, aby se upravila a poté vejde do pohotovostní místnosti. Zraky kolegů padnou na Biggi. "Co je?" řekne nevrle. "Středa." odpoví ji stejným způsobem Ralf. "Ha, ha, Gabriela ti uvařila k snídani vtipnou kaši?" poznamená Biggi. Ale to už jde Thomas k ní. "Biggi můžeme jít ven." "Jo." Dojdou až k potoku, kde si sednou. "Biggi nevim co se s tebou posledních pár dnů děje, ale dělá mi to starosti. Strašně ses změnila." "Ale Thomasi…. Já jsme v pohodě, jen jsem prostě unavená." Thomas ji obejme kolem pasu. "SSS." "Co je?" "Nic jen jsem někde bouchla." "Biggi nezdá se mi, že by si byla v pořádku a také mám obavu jestli zvládneš směnu." Biggi se na něho zamračí a řekne. "Proč bych ji jako neměla zvládnout?!" "Mám oči Biggi a vidim, že…" "Jasně víš co, myslela jsem, že mi chceš říct něco hezkého, třeba, že jsem ti chyběla, nebo, že mě máš rád….. ale vážně nemám náladu na tvoje kecy o mém stavu!" vyjede Biggi a v tom se ozve poplach. Biggi je ráda, že se konečně zbaví Thomase a rozeběhne se k BKčku. Tento zásah odstartuje řadu výjezdů, které ustanou až dopoledne. Bkčko se právě vrací ze zásahu. Ralf debatuje s Gabrielou, občas se přidá i Biggi. Ralf se podívá na Biggi a všimne si, že krvácí. "Biggi teče ti krev z nosu. Gabi podej mi gelaspon." Řekne Ralf a z kapsy vytáhne mul a setře Biggi krev. "Na Ralfe." řekne Gabriela a v ruce svírá kus gelasponu. Ralf ho Biggi zavede jemně do nosu. "Krvácení by mělo za chvíli ustat." Biggi rozpačitě kývne. Během několika minut přistanou na základně. Všichni zajdou do pohotovostní místnosti. "Biggi posaď se na pohovku, vyjmu ti zbytek gelasponu." řekne Gabi a měří si Biggi pohledem. "Krvácíš takhle často?" "Ne, nikdy jsem na to netrpěla." zalže Biggi. Gabi kývne a zajde do kuchyňky. Biggi chvíli sedí na pohovce, pak vstane a jde ke stojanu se šanony. Odsud si chce vzít šanon z poslední poličky. Drží ho v ruce, když ji začne hrozně bolet rameno a vůbec není ten šanon schopná udržet a ten spadne na zem. Ralf sedí u stolu, okamžitě vstane a jde k Biggi a šanon zvedne. "Díky." řekne Biggi a slabě se usměje. "Za málo, měla jsi říct sundal bych ti ho." odpoví Ralf. Bigg si od něho vezme a jde si sednou ke stolu a začne vyplňovat hlášení. Gabriela vyjde po několika minutách z kuchyňky a přinese jídlo Ralfovi, sobě i jí. Jenže Biggi je zabrána do hlášení teda aspoň to tak vypadá. "Biggi pojď se najíst." řekne Gabi. "Nemám hlad, ale díky." "Biggi měli jsme náročné výjezdy a pokud to bude pokračovat, měla by si něco sníst, jinak aby si měla energii." "Já nechci, jaké části věty nerozumíš?" odsekne a odejde z pohotovostní místnosti, jde si sednou do šatny. Gabriela se bezradně podívá na Ralfa. "Nech jí, tohle nemá cenu, když do ní budeš pořád hučet." řekne Ralf. Gabriela kývne a oba se naobědvají. Biggi sedí sklíčeně v šatně, drží si rameno, které ji dnes bolí víc než normálně. Vlastně dneska jí je ze všech dnů nejhůře bolí ji snad všechny kosti v těle. A po první části směny je už hrozně unavená. Když se vrací do pohotovostní místnosti, ozve se zase poplach. Jen co Ralf potvrdí akci, všichni se rozeběhnout k vrtulníku. A další někonečné zásahy jsou tu zase….

Poklidný den

22. července 2014 v 10:00 | Ada |  Příběhy
Prohledávala jsem své napsané povídky a narazila jsme na jednu jednorázovku. Snad se vám bdue líbít a aspoň se při ní pobavíte...

POKLIDNÝ DEN

Poklidný den
Ranní směnu dnes má tým A - Thomas, Michael a Petr. Krátce po začátku směny přijde do pohotovostní místnostni Ebelsieder. ,,Panstvo dnes se zúčastníte cvičení vážné hromadní nehody, okolo 14 hodiny by měl být vyhlášen poplach.´´ ,,My jsme tak dobrý šéfe, že ani cvičit nepotřebujeme.´´ Řekne Thomas a dál si v klidu chroupá jablko. ,,Myslíte Wächtere? Zrovna u vás bych pomlčel.´´ Řekne Ebelsieder a pousměje se. ,,Ale šéfe, každej má své vrtochy.´´ Pronese s klidem Thomas. ,,To ano, a právě proto, abyste mě přesvědčil musíte být nejlepší.´´ ,,A co za to?´´ Řekne Michael a přistoupí na Thomasovu hru. ,,Dobrej pocit pane Lüdwitzi?´´ Michael se ušklíbne. ,,Já spíš myslel nějaký papírky navíc.´´ Ebelsieder pokývá hlavou. ,,Jo papírky..... jestli jich máte málo Max má ve skladu papírů dost a pokud by vám to nestačilo můžete vyplnit papírky za poslední kvartál.´´ Thomas si odfrkne. ,,A vy snim Wächtere.´´ Dodá Ebelsieder. ,,Jsme si asi nerozuměli, za dobře odvedou práci by nějaká odměna bodla ne?´´ ,,Ale rozumněli, ale dnes se už nepřidává a pokud chcete odměnu, koupim vám bonboniéru a strhu vám ji z platu.´´ Řekne Ebelsieder a Thomas udělá psí obličej. ,,Ale šéfe jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná, sem chudej i ty myši ze špajzu mi utíkaj, jak jsme chudej.´´ ,,Ale smysl pro humor vám ještě neutekl Wächtere a propó hlášení vypracovaná máte?´´ Zeptá se ho Ebelsieder. ,,No.... ne.´´ "Tak to, aby jste se do to dal, chci je mít nejpozději do hodiny na stole." "Rozkaz...." Thomas už nedořekne co měl v plánu, protože je ohlášen výjezd, sebevrah na stožáru vysokého napětí. Všichni tři kluci se rozeběhnout k BK, dokonce ani nepotvrdí výjezd, což za ně musí udělat Ebelsieder. "Medicopter 117 bereme to.´´
Za 12 minut dorazí k místu zásahu, přistanou na silnici, Michael s Petrem se rozeběhnou k veliteli policie a hasičů. "Dobrý den Lüdwitz, kolega Berger." "Jsme rádi, že jste tady." Řekne policista. "Napětí je vypnuté, ta žena tam sedí asi už 3 hodiny, pokoušeli jsme se pomocí výškové techniky tam dostat, ale spíš jsme ji více vyplašili a s lezci jsme také moc nepochodili." Řekne Michaelovi velitel hasičů. "Pokoušíte se sní vyjednávat?" Zeptá se Michael. "Ano, víme jen to co neustále opakuje, že nechce přijít o manžela a o děti, co se konkrétně stalo nevíme, víc z ní nedostaneme." Odpoví mu policista. "Dobře pokusíme se tam dostat." Řekne Michael a s Petrem běží k BK. Tam vše řeknou Thomasovi. "Zkusíme lano, uvidíme jak bude reagovat, ale nepřišlo mi, že by ji nějak vadilo když jsme sem letěli." "Hm, zkusíme to." Řekne též Michael a s Petrem si vlezou do zadu a připravují se na zásah. Thomas je mezitím dostane nad dráty vysokého napětí. "Petře kdyby moc vyváděla, a ohrožovala tím celou akci, píchni ji tohle, jsou tam 3 mg diazepamu." "Jasně, jsem připravem." Řekne Petr. "Tak zlom vaz." Řekne Thomas a Michael ho začne spouštět. "Ještě tři, dva a ..... stop." Řekne Petr. "Běžte pryč, prosím." Začne okamžitě žena křičet. V obličeji má tržné rány, roztrhané oblečení. "Uklidněte se, chci vám jen pomoc, všechno bude v pořádku." začne ni ni Petr vlídně mluvit. "Ne, ne, ne.... já se bojim." začne znova křičet. Petr se k ní přiblíží. "Zůstaňt kde si, jinak skočim!" vykřikne. "Dobře, jen se uklidni... Jak se jmenuješ?" "Ivone." "Ivone já jsem Petr, nechceš mi říct, co se stalo?" zeptá se opatrně Petr. Ivone chvíli mlčí a pak začne něco povídat. Petr se k ní opět přiblíží a vyndá injekci s diazepanem a píchne ji lék. Ivone se z prvu brání, ale lék má brzkou účinnost. Petr ji dá popruh a klukům řekne, že je můžou vytáhnout. Když jsou ve vrtulníku, ženu položí na nosítka a Michael ji začne vyšetřovat. Brzo zjistí, že žena byla znásilněna, zbita, má otřes mozku a podle oblečení byla prostituka. "Thomasi spoj mě s klinikou." "Jasně, přijme nás Mariánská klinika." Řekne Thomas a naladí Michaelovi frekvenci kliniky. Do nemocnice dorazí za 12 minut. Předají pacientku a vracejí se na základnu. Až do slíbeného cvičení mají klid. Po 14 hodině je ohlášen poplach. Thomas potvrdí akci a už všichni běží k BKčku. Na místo cvičení dorazí za několik minut. A jak se auto nebezpečně kýve nad srázem. "Medicopter 117, veliteli zásahu." "Velitel zásahu pro Medicopter 117, potřebujeme vaší pomoc." "Proto jsme tady." Řekne Thomas. "Ve vozidle, které zůstalo viset nad srázem je řidič, nedostaneme se k němu, auto je velice nestabilní." "Postaráme se o to." Řekne Thomas a pak se obrátí na své kolegy. "Tak jim ukážeme co naše miminko dokáže." řekne Thomas svým kolegům před intercom. "Tak určitě, dělej co umíš." odpoví Michael. Thomas má v plánu pomocí lyžiny, auto zatlačit zpět na sráz. Má štěstí, že je auto v dobré poloze a také je jištěno tak aby nedošlo při cvičení ke zranění nějakého záchranáře. Po několika zatlačeních je auto bezpečně na srázu. "Pánové přejete si zde vysadit?" zalaškuje Thomas a klesne na tolik, abych Michael s Petrem mohli vyskočit. Když jsou na srázu, tak doběhnou k autu, pomocí tyče otevřou dveře u řidiče vyndají z něho figurínu a poté k nim přiběhně další tým záchranářů a figurínu odnesou na nosítkách a řeknou Michaelovi, aby běželi za nimi. Když doběhnou na prostornou louku, probíhaí zde další "záchranné práce" a Thomas s BKčkem stojí nedaleko toho. Michael s Petrem k němu zamíří. "Co budeme dělat teď?" optá se Thomas. "Čekat až skončí cvičení, teda pokud nás nevyruší nějaká akce." Thomas kývne, že rozumí a po několika minutách se začne modlit, aby byl nějaký výjezd, bohužel mu to ale nevyjde. Za hodinu je oficiálně ukončeno cvičení a Medicopter se vrací na základnu. Kde už je očekává Ebelsieder. "A máme to i s uvítacím výborem." Pronese Thomas do intercomu. "Uvidíme." řekne Petr a na Thomase se ušklíbne. Když vylezou z mašiny jdou k Ebelsiedrovi. "Slyšel jsem, že cvičení probíhalo dobře." začne šéf. "S naší pomocí, jde všechno jako po másle." reaguje na jeho slova okamžitě Thomas. "To určitě Wächtere, hlavně každého ohromí ty vaše psí kusy že?" "Nevim o čem to mluvíte šéfe, já a psí kusy?" "Nehrajte si na neviňátko Wächtere, známe své lidi, a propó komise byla vašim představením uchvácena, ještě se čeká na vyhodnocení, ale zřejmě jste zajistil naší základně popularitu." řekne Ebelsieder. "No vidíte šéfe a to by chtělo nějakou odměnu." "Opravdu? Já myslel, že to děláte z vlastního přesvědčení." "Samozřejmě šéfe." řekne hrdě Thomas. "Výborně takže vám nebude vadit, když vám snížim plat o polovic." Namítne Ebelsieder a s úsměvem zajde do základny. A Thomas na něho zírá s otevřenou pusou jak ho šéf setřel.