Prosinec 2014

Láska děti přináší 7

17. prosince 2014 v 5:12 | Ada |  Láska děti přináší

Uplyne několik dní a Petr se jde podívat na Janinu práci. Jana právě cvičí policejního psa. Učí ho jak se chovat při útěku pachatele, který se začne bránit kusem větve nebo lahví, prostě se k tréninku používají věci, které jdou sebrat a najít na ulici.
Když tam dojde Petr, Jana s na něj usměje a dá psům i dalším kolegům volno a jde za nim. "Ahoj zlato." Přivítá ho Jana a políbí ho. Petr jí to oplatí stejnou měrou. "Nevadí, že jsem přišel?" optá se. "Ne nevadí, neboj, jsem ráda." Řekne Jana. Petr se usměje. "Chceš si jít dát kafe nebo se vrátíme na plac?" zeptá se Jana. "Můžem jít na plac." Odvětí Petr. Jana přikývne a vede ho tam. "Nedělej prudké pohyby a nic neočekávaného." Poučí ho Jana. "Neboj, budu stát nehybně jako strom a nechám se klidně i počůrat." Řekne Petr a Jana se zachechtá a dodá: "Dobře, až se jim bude chtít, pošlu je za tebou." Poté jde Jana opět pejsky cvičit. A jak je tak i své kolegy "zločince" pěkně prohání a fokonce pejskové občas schytají ránu ze vzduchovky, aby byli připravené k zásahu. "Chceš si to také zkusit?" zeptá se Jana. "Já? ...Ježiš to vůbec neumim, nevim co dělat..." Řekne Petr. "Ale neboj nic vědět nepotřebuješ, já ti řeknu, co musíš udělat a jak se ochránit a to je vše." Řekne Jana. "...Dobře, jdu do toho." Řekne Petr. "Pánové, přivpravte cvičení 3A s Frediem a já si připravím pachatele." Řekne Jana. "Půjdeš se mnou a ohmatáš místo činu a pak odejdeš a stoupneš si mezi dav čumilů a když uvidíš Fredieho tak začneš utíkat a támhle ze země u toho koše sebereš lahev a budeš se před psem bránit." Řekne Jana. "A jak bránit?" zeptá se Petr. "Dostaneš speciální oblek a bránit se normálně, tak, aby tě nezranil... Pojď do cvičného bytu k oběti." Řekne Jana a Petr ji následuje. V bytě Petr ošahá figurínu mrtvoly poté vražednou zbraň a nakonec odejde z domu a jde si stoupnout do hloučku davu, kde ho ostatní cvičitelé oblečou do speciálního oblečení a znova mu řeknou co a jak.

Nakonec přijde na scénu s jiným cvičitelem Fredie. Společně si projdou místnost a pak dá cvičitel povel hledej. Fredie vyběhne okamžitě ven a očuchává si dav, zatímco Petr se dá na ústup a později na útěk. Fredie se okamžitě začně sledovat a když má Petr lahev, snadno ho zpacifikujeho, nejdřív štěkáním a pak se mu zakousne do ruky a svalí na zem. V tom už zakročí cvičitelé a Fredieho odvolají a pomůžou Petrovi na nohy. Jana jde pak za nima. "Jak se ti líbilo?" zeptá se. "Bylo to zajímavé a rozhodně bych to nechtěl prožít na ostro." Odvětí Petr. "Když mě nenaštveš a neublížíš, tak to ani neokusíš... A jinak pro dnešek padla, máme nějaký plán?" zeptá se Jana. "Možná by se něco našlo..." zaculí se Petr. "Dobře, dojdu se hodit do gala a vyrazíme." Řekne Jana a jde se převlíknout. Za chvíli vyjde za Petrem a jdou k němu domů. Kde si společně uvaří jídlo pak se najedí a začnou si užívat sebe a poslouchají své lidské potřeby, které nezůstanou jen tak....

Láska děti přináší 6

15. prosince 2014 v 5:12 | Ada |  Láska děti přináší


Uplynulo několik dní a pár týdnů a Petr se Janě už neozval. Jana stále čekala a doufala, že se Petr zachová jako chlap. Ale toho se prostě nedočkala a tak, když nejde Mohamed k hoře, tak musí hora k Mohamedovi, tudíž Jana na základnu Medicopteru 117.
Dojde do společenské místnosti a zaklepe na dveře. "Dobrý den...." Pozdraví. Jens s Markem se otočí po hlase a podívají se na to něžné stvoření. "Dobrý den." Pozdraví oba na ráz.
"Našla bych někde Petra?" zeptá se mile. "Jo, je v hangáru s našim mechanikem." Řekne Jens. "Děkuju." Poděkuje Jana a jde do hangáru. Kde opět pozdraví a pak řekne: "Petře můžeme si promluvit?" zeptá se Jana. Petr chvíli na ní civí jak na zjevení a pak mlčky přikývne a vyjde ven z hangáru. Jana cupitá za nim jak poslušný pejsek. Petr je vede k potůčku, kde si sedne na zem. "Cos potřebovala?" zeptá se Petr. "Přišla jsem se omluvit, protože si to celé asi špatně pochopil." Řekne Jana. "A co?" zeptá se Petr. "Víš jak si mi řekl o minulosti.... Jsem ráda, že jsi u mě, už po druhé schůzce našel důvěru. Nechtěla jsem tě urazit, ale jen mě to překvapilo." Obhajuje se Jana. "Jo... Já ti to řekl, protože jsem chtěl mít čistý stůl, kdyby to pokračovalo a taky jsem nechtěl, aby si pak utekla." Obhajuje se Petr. "A proto si raději utekl ty...." Rejpne si Jana a k tomu dodá: "A kde máš syna? A jak se jmenuje?" "Jmenuje se Oliver a matka ho odvezla do Itálie." Odvětí Petr. "Aha... A výdáš se s ním?" zeptá se Jana. "Párkrát do roka jo, ale obávám se, že ho jednou ztratím úplně." Řekne Petr. "To je mi líto, ale už jen jak o něm vyprávíš, věřím, že ho máš moc rád." Řekne Jana a pohladí ho po tváři.
Petr se usměje a řekne: "Promiň, choval jsem se jak kretén a měl bych to napravit." "A jak?" zeptá se Jana. "Můžu tě někam pozvat?" zeptá se Petr. "Jo mohl bys, ale já něco pro nás mám." Řekne Jana. "Už zase?" Pronese Petr a dodá; "Nemyslím to špatně, jen, že jsi taková žena gentlemenka." Jana se ušklíbne. "Tak to není, dostala jsem od kámošky lístky na koncert na Marty Jandový a říkala jsem si, že bychom mohli jít spolu." Řekne Jana. "Fakt?" rozzáří se Petr. "Tu zbožňuju, na tu jsem se chystal už dlouho." Řekne Petr. "No vidíš, to jsem, ani netušila a jsem ráda, že máš takovou radost." Řekne Jana a Petr se usměje, nakloní se k Janě a něžně ji políbí. Jana se usměje a polibek mu vroucně oplatí. Petr její jemnou tvář vezme do dlaní a užívá si to krásné líbání. Oba jsou u toho růžovoučký jako růžičky. Nakonec se ozve poplach a tak se Petr odtrhne a běží k BKčku. Jana se za ním otočí a vyprovází ho očima. Bk se za chvíli vznese a odletí pryč. Jana jde do pohotovostní místnosti a nechá tamvPetrovi vzkaz s lístkem na koncert a místem kde se sejdou. Jana pak odejde a jede domů.
A připravuje se na večer. Maluje se, češe a vezme si svůdné hadříky a ve smluvený čas jde na smluvené místo. Petr už tam čeká s růžičkou. "Ahoj Janičko." Řekne Petr. Jana se usměje a políbí ho na tvář. Petr ji dá květinku. "Díky, ale ta koncert určitě nepřežije... Leda, že bych ji trochu upravila, abych si ji užila." Řekne Jana a Petr přikývne, že si s ní může dělat, co chce. Jana ji v půlce zlomí, přes ubrousek odláme trny a pak si ji chytne do vlasů a přichytí sponkou. "A je to." Řekne Jana. "Skvělej nápad." Usměje se Petr a vezme ji za ruku a vede k místu koncertu.
Když tam dojdou, ukážou lístky a vejdou na plac a jdou si užívat koncert. Jandová je fakt skvělá zpěvačka a oba jsou náramně spokojeni.
Koncert skončí po dvanácté hodině a Petr s Janou jdou k ní domu. "Mám nám něco připravit na zub?" zeptá se Jana. "Jestli máš chuť a neobtěžuje tě to." Řekne Petr. "Neboj, jdu na to." Řekne Jana a udělá něco na zub a k tomu donese i pivo a sedne si k Petrovi. "Dobrou chuť a nazdraví." Řekne Jana a oba se do toho pustí.
Po jídle se Petr přiblíží k Janě a začne ji líbat vroucně. Jana mu to začne oplácet.
Mezi oběma to jen jiskří a touha roste. Nakonec se ani nenamáhají jít jinam a užijí si svou první hezkou chvilku, po které usnou u sebe na gauči.

Láska děti přináší 5

13. prosince 2014 v 5:12 | Ada |  Láska děti přináší

Na páteční večer se řádně připraví a v danou dobu čeká ve městě. Jana dorazí s malým zpožděním, ale za to jí to hrozně sluší. "Ahoj Jani." Řekne Petr. "Dobrý večer." Usměje se Jana. "Sluší ti to." Pochválí ji Petr. Jana mírně zčervená. Petr ji pak nabídne rámě a jdou do restaurace, kde mají rezervaci. Sednou si a číšník se jim začne věnovat. Objednají si jídlo a víno a pak si příjemně povídají a dál se poznávají. Když jim donesou jidlo popřejí si dobrou chuť a začnou jíst a dají si i ochutnat.
Po jídle Petr mírně znervózní, což Janě neunikne. "Copak se děje? Moc kalorií na tebe?" zeptá se Jana s úšklebkem. "Ne... Jen bych ti měl asi něco říct." Začne Petr.

"Jo a co?" reaguje Jana a prohlíží si ho při tom. "Víš myslím si, že bys měla vědět něco z mé minulosti." Řekne Petr. "A co konkrétně myslíš? Chceš mi říct, že jsi byl nájemný vrah?" ušklíbne se Jana. "Ne... Co si o mě myslíš..." svraští čelo Petr a dodá: "Byl jsem ženatej a mám dítě." Jana chvíli mlčí. "A....aha, a proč by mi to mělo vadit?" zeptá se. "Já nevím, jen chci abys to veděla." Pokrčí rameny Petr. "Máme druhou schůzku, nic to neznamená... A ty mi tady vykládáš o minulosti? Vždyť se sotva známe, ani nevíme kde bydlíme...." Řekne Jana. "...Aha... Takže jen druhá schůzka, a nic to neznamená... Tak to promiň, že jsem si myslel, že jsem chtěl, aby to třeba nebyla schůzka...." Petr se najednou stáhne do nějaké obranné ulity a uraženě řekne číšníkovi: "Platim!" Poté hodí peníze na stůl, zvedne se a odejde. Jana na něj vyjeveně kouká a nechápe, proč z toho dělá takovou vědu. Řekla jen fakt a Petr se chová jako kdyby jí řekl žádost o ruku a ona řekla ne.
Petr jde ten večer do baru, aby se opil a na všechno zapomněl.
Úplně čirou náhodou narazí na Petra Mark. "Čau, co ty tady?" zeptá se Mark. "Zapíjím žal." Odvětí Petr. "A proč? Co se stalo?" zeptá se Mark a přisedne si k němu a objedná si pivo. "Kvůli Janě.... všechny jsou stejný..." Řekne Petr. "A co se stalo? Co ti tak hrozného udělala po jedné schůzce? Odmítla druhou?" zeptá se Mark. "Ne, byli jsme na večeři a já jí řekl, že mám dítě a jí to bylo fuk, vůbec jí to nezajímalo a ještě řekla, že je to nezávazné." Odpoví a kopne do sebe dalšího panáka.
"A co si čekal? Petře nechovej se jako začátečník, můžeš být rád, že ona tebe neposlala k šípku. Choval ses fakt nemožně." Vyčte mu Mark. "No jo, ty si chytrej! Všichni všechno víte nejlíp a jen rejete a pořád jste sami!" zareaguje podrážděně Petr. A Mark pochopí, že nemá cenu něco mu říkat. Zaplatí za ně oba a odvede ho k sobě domu. A doufá se, že se do rána vyspí a bude s ním jiná řeč.
Jenže ráno se opakuje to samé. Petr je v tomto jak mezek a nad vztahem s Janou uzavřel hladinu.

postavy - originál

12. prosince 2014 v 19:21 | Ada |  Hádanky

Postavy

11. prosince 2014 v 19:20 | Ada |  Hádanky

Láska děti přináší 4

11. prosince 2014 v 5:12 | Ada |  Láska děti přináší

Další den jde do práce a je zamyšlený což samozřejmě neunikne jeho kolegům. "Ale copak Petříku?" reagují na jeho výraz kolegové. "....Ale, včera jsem potkal jednu ženu..." Začne Petr. "No tak povídej, přeháněj..." Pobýdne ho Jens. "Není skoro co, potkali se při cvičení a pak jsme šli na oběd..." Pokrčí rameny Petr. "Aha.... A žere tě co?" zeptá se Mark. "Stela a Oliver a ta žena... Není až tak neznámá..." Odvětí Petr. "Moment... Stela tě opustila, Olivera vidíš sotva párkrát do roka a proč není taková neznámá?" nechápe Jens. "Je to žena z výjezdu před pár dny - požár a zástava srdce, jmenuje se Jana.... Ale já Stelu a Olivera mám rád." Vysvětlí Petr.
"Aha... Tu si pamatuju... Ale vždyť víš jaká byla Stela. Běhna, která šla po penězích a která se k tobě chovala jako ke kusu hadru. A netrvalo to dlouho, co si po tvém odjezdu do Itálie našla náhradu a o Oliverovi ani nemluvím, za chvíli mu bude říkat tati a tebe ani nepozná... Uzavři minulost a zase začni pořádně žít." Řekne mu to Jens hezky od plic. "Díky, že si my to připomněl, uo fakt potěší..." Zavrčí Petr. "Tak o co ti jde?" zeptá se Mark. "Já nevim jestli s Janou mám v něčem pokračovat nebo ne..." Řekne Petr. "Jak jako? O co ti jde?" zeptá se Makr. "Mě přijde stejně dychtivá a umanutá jako Stela, a já nechci druhou Stelu." Pokrčí rameny Petr. "Ale no tak Petře, nedělej z ní sedmy hlavou saň po první schůzce, když to ani rande nebylo a říkal si, že jste se potkali při sportu a při něm je dychtivý každý. Teď se chováš jak hysterka nebo někdo kdo byl týranej vlastní ženou." Ušklíbne se Mark a poplácá jo po rameni a poté s Jensem odejdou do pohotovostní místnosti. Petr se převlíkne a pak si tam sedne a složí si hlavu do dlaní a přemýšlí nad Janou, Stelou i nad slovy svých kolegů. Zvažuje všechna pro i proti. Nakonec mu z toho vyjde, že se Janě ozve. Pak jde za kolegy a tváří se, že je vše už v pohodě, protože nechce dál poslouchat řeči svých kolegů.
Kolegové už do něj nerejí, řekli si své a zbytek záleží na něm. Petr jim v duchu děkuje.
Po celkem klidné směně se tým A rozchází domů. Petr se staví v jednom bistru na večeři a přitom napíše Janě, jestli by se nemohli vidět v pátek večer. Jana mu brzo odepíše, že bude ráda, když se setkají. Petr jí potom napíše, přesný čas a místo setkání. Petr se sám pro sebe culí a doufá, že to nějak nepokazí jako vždy.

Láska děti přináší 3

9. prosince 2014 v 5:12 | Ada |  Láska děti přináší

Poté jdou do šatny se osprchovat a převlíct do normálního oblečení a nakonec vyrazí do centra.
Jana Petra vede do dobré restaurace. "Tvoje oblíbená?" zeptá se Petr. "Jo, proč?" "Já tuhle restauraci mám také rád." Odvětí Petr. "Opravdu? Tedaaa mi máme, docela dost společného." Usměje se Jana a sedne si k prvnímu volnému stolu. Číšník nám přinese jídelní lístek a pak nám dá chvíli na rozmyšlenou. Moc dlouho si nevybírám a rozhodnu se pro smažený sýr s hranolkama. "Takhle nezdravé jídlo po cvičení jo?" dívá se na mě Petr. "No a? Mám hlad jak vlk a nehodlám si dávat králičí oběd jako nějaké slepice." Řekne Jana. Petr se ušklíbne a řekne: "Ty se mi vážně líbíš čím dál víc." Jana se na něho usměje. "A víš co... Já si dám to samé." Řekne Petr. "I ty Brute? Také nedržíš výživu?" Pronese Jana. "Nepotřebuju zdravě jíst to v práci vysportuju." Odvětí Petr. Poté přijde číšník a oba dva si objednají jídlo i pití a pak si dál povídají. "Co ty vlastně děláš?" zeptá se Petr. "Jsem kynoložka, cvičím psi pro policii, záchranáře a hasiče." Odpoví Jana. "To je zajímavá práce." Řekne Petr. "Někdy se můžeš stavit a podívat se jak je cvičím." "To přijdu rád Jani." Odvětí Petr. Jana se usměje a poté jim donesou jídlo. Naobědvají se a dál si povídají.

Po nějaké době si zavolají číšnika, aby zaplatili. Petr vytahuje peněženku. "Ne Petře, já tě pozvala a já platím." Řekne Jana. "Ale to se nesluší." Ohradí se Petr. "Ale jo sluší a ty budeš mít aspoň záminku mě pozvat třeba příště, pokud souhlasíš." Navrhne Jana. "....Dobře to z ní lákavě... Ale v tom případě bys mi měla dát číslo, abychom se domluvili." Řekne Petr a Jana přikývne a nadiktuje mu ho. Petr ho hned ozkouší a pak řekne: A teď máš i ty mé." Jana se usměje a uloží si ho také. Za chvíli už vycházejí z restaurace a jdou k autobusové zastávce, kde si Jana počká pár minut na autobus. Když dojede, nastoupí do něj a ten ji odváží k místu jejího bydliště. Petr se docela dlouhou dobu dívá na odjíždějící autobus a usmívá se. Pak jde také domu.

Láska děti přináší 2

7. prosince 2014 v 5:12 | Ada |  Láska děti přináší

Za pár dní vyjde na celou základnu víkendové volno a zatímco, Petrovi kolegové Jens a Mark se chtějí věnovat "rodině" respektive Jens se chce věnovat dceři a Mark vztahu s Ginou.
A tak Petr tráví víkend sám doma. Od doby co ho Stela opustila i s Oliverem moc nechodí mezi lidi a snaží se být doma a tajně doufá, že jednoho dne se k němu vrátí a budou opět šťastná rodinka. Jenže doma už ho to přestane bavit a tak se rozhodne, že si vezme své lezecké vybavení a jde do lezeckého centra, kde si sleze a vyleze pár stěn a uleví si od svých problémů a trápení.
Když se připravuje na stěnu tak vedle něho právě sleze jedna žena. Petr si ji nemusí ani tak dlouho prohlížet, protože v ní pozná onu zachraňovanou ženu před pár dny. "...Vidím, že packa je už v pořádku." Řekne Petr. Žena se na něj ohlídne. "To mluvíte se mnou?" zeptá se. "Ano, vy si mě asi nepamatujete. Jsem zdravotní bratr, zachraňovali jsme vás od toho požáru." Vysvětlí. "...Aha... no tak packa je v pořádku a já taky, děkuji za optání." Usměje se Jana. "To mě těší a, že jsem tak smělý vy už jste docvičila?" zeptá se. "Ano, už jsem se nalezla dost a můžeš my klidně tykat. Já jsem Jana." Řekne Jana. "Já vím, já jsem Petr." Podají si ruce. "A ty si mě chtěl snad pozvat k tomu, abychom si zalezli spolu?" zeptá se Jana. Petr se usměje a přikývne. "A nepotřebuješ se nejdřív protáhnout?" zeptá se. "Ne, to je dobrý, jsem trénovaný." Odvětí Petr. Jana se usměje a počká až se Petr připraví do postroje. "Chceš soutěž nebo jen tak lezení pro zábavu?" zeptá se Jana. "Pro zábavu, protože bys mi jinak nestačila." Odvětí. "Pch! Koleduješ si o prohru, Petře." Řekne Jana a po obličeji se ji mihne chtivý výraz ho dostat na kolena. Petr se šklebí a pak závod odstartuje. Jana se vrhne na stěnu jak šelma. Od prvního pohledu je dost dychtivá a soutěživá.

A podaří se jí na stěnu vydrápat jako první. "Žiješ bratříčku? Neuhnala jsem tě?" zeptá se Jana. "To neplatí, nejsem rozcvičenej." Namítne Petr. "Joo? Před chvílí si říkal, že to nepotřebuješ." Ušklíbne se Jana. "Asi jsem se zmílil..." Pokrčí Petr rameny. "Dobře no... Tak slaníme a půjdeme na jinou stěnu." Řekne Jana a začne se spouštět. Petr jí v tomto předežene. "Ale můj milý zlatý v tomhle nesoutěžíme." Zakření se Jana a odpoutá se a za chvíli s Petrem jdou k jiné, strmější stěně, kde opět vyhraje Jana. "Musím uznat, že jsi vážně dobrá, dokonce lepší než já." Uzná Petr poraženě. "Já vím, jsem na horách vyrostla... Ale jako čest poraženému, pozvala bych tě na brzkou večeři." Řekne Jana. Petr se usměje a přikývne.

Mikuláš

5. prosince 2014 v 15:25 | Ada |  Obrázky

Láska děti přináší 1

5. prosince 2014 v 5:12 | Ada |  Láska děti přináší
Nová povídka je povídka na přání pro Janu.


Na základně právě slouží tým A - Petr, Mark a Jens. Panuje dobrá nálada, kluci se baví a krátí si čas s hraním fotbálku. Jenže tento klid netrvá věčně. Brzo jim centrála ohlasí výjezd k požáru domu. Během pár minut už jsou v mašině a letí na zásah.
Když tam doletí z hořícího paneláku vyvádějí, dalo by se říci vynášejí ženu s vyváděcí maskou na obličeji. Petr s Markem si okamžitě vezmou své brašny a běží k nim. "Co je jí?" zeptá se Mark. "Nadýchala se hodně zplodin, ale zachránila plno lidí. Ještě před naším příjezdem se většina lidí dostala ven a má popálenou paži." Řekne jeden ze zasahujících hasičů. "Položte ji na zem, podíváme se na ni." Řekne Mark. Hasiči tak udělají a pak si jdou po své práci. Mark začne ženu vyšetřovat. "Slyšíte mě?" zeptá se Mark. Žena cosi zahuhlá a lape po vzduchu. "Nebojte sem postaráme se o vás." Řekne Mark směrem k té neznámé. " A pak se otočí na Petra. "Dej ji kyslík a podej mi nůžky a připrav čtverečky napuštěné gelem a ausrolsan."
Petr začne dělat co má. "Je to popálenina jen druhého stupně. Zakryjem to a poletíme." Řekne Mark a Jens donese nosítka. Ženu na ně přeloží a odnesou ji do vrtulníku. "Jensi spoj mě s Mariánskou klinikou." Řekne Mark.