Září 2015

Boj o přežití 9 - závěr

23. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 9 - závěr

"Dám další dávku adrenalinu ty nabí na 360….. Ustupte a pal - máme ji." Řekne Marc. Jenže tlak se nechce moc zvedat. "Jensi jak dlouho to bude ještě trvat?" "10 minut." Odpoví a dodá. "Zvládne to?" "Snad ano." Avšak Karin je na tom pořád stejně špatně. "Za 3 minuty přistáváme." Oznámí Jens. Sotva se dotkne země, vrtulník obklíčí policejní jednotky. "Co to sakra znamená?" Procedí Marc. Poté se otevřou dveře. "Jsem kapitán Hölz a velím tomu aby pan kancléř Krüger byl bezpěčně dopraven na soukromou kliniku." "Já vám kašlu na kancléře, ten neumírá naše kolegyně ano musíme ihned na sál." "Až pan kancléř bude v bezpečí, dělejte si co chcete! Opatrně vystupne a o nic se nepokoušejte." Všichni neochotně vystoupí a ve všech to vře. Poté co vystoupí kancléř nahrnou se kolem něco policajti a poté zastaví před posádkou Medicopteru. "Tak vám děkuju." Řekne kancléř a každému podá ruku, jenže nikdo na jeho výzvu neodpoví. Jen Biggi dodá. "Než abych vám podala ruku, bych vám raději plivla do ksichtu, máte štěstí, že mám dobré vychování." Kancléř si ji přeměří a i se skupinkou policistů odejde. Poté se Marc vrátí do BK, Karin je zase na tom o něco hůř. Během chvíle je též u vrtulníku tým lékářů, Karin si převezmou a už ji odvážejí na ambulanci. Po vyšetření CT a SONO ji okamžitě odvážejí na sál. Marc vyjde z ambulance a jde si sednou ke svým kolegům. "Tak co?" Zeptá se Biggi. "Došlo k průstřelu ledviny a k jejímu natržení dále kulka zasáhla příčný tračník střeva a zůstala ve slinivce…." "Zvládne to?" Optá se Enrico. "Snad ano." Odpoví mu Marc, brzo poté dorazí Max a Höppler, který je naštvaný. Operace trvá několik hodin.

Po čtyřech hodinách se otevřou dveře sálu a z nich vyjde lékař. Všichni se postaví a Marc řekne. "Jak dopadla operace?" "Pani Thalerová měla velkou ztrátu krve, během operace nastala zástava museli jsme ji resuscitovat…. Ale žije." Všichni si oddychnou a na tváři se jim objeví úsměv. "Slinivku a střevo se nám podařilo zrevidovat, ale s ledvinou to nevypadá moc dobře, museli jsem z části udělat resekci a bohužel musí ještě v brzké době na jednu operaci, zatím to vypadá, že o ni přijde." "A pane kolego můžeme za ní?" "Ne, přijďte zítra a možná vás za ní pustím." Odpoví lékař. "Děkujeme a kdyby něco zavolejte mi." "Ovšem kolego, teď už mě omluvte." Řekne lékař a unaveně odchází. Poté se všichni rozejdou k BKčku a letí na základnu.

A jak to bylo s Karin? Karin nakonec podstoupila ještě dvě operace a lékařům se podařilo ledvinu zachránit. Když ji po 14 dnech propustili domu kolegové za ní chodili každý den a starali se o ni. Nejvíc za ní chodil Marc. Mezi nimi začala vznikat láska. Karin byla po odchodu Michaela zase šťastná a Marc se k ní po krátké době nastěhoval. Karin se do práce vrátila až po 2 měsících a hrozně se těšila na své kolegy, jejich miminko i na další nebezpečné zásahy…


Boj o přežití 8

21. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 8

Karin se po dávce adrenalinu zatím drží. Let probíhá standartně až do doby, než Jens zpozoruje ve vzduchu další vrtulník. "ÁÁÁ naši drazí kolegové policejní konečně už dorazili." Řekne přes intercom a poté se spojí s policejním vrtulníkem. "Medicopter 117, pro policejní vrtulník jsme rádi, že vás vidíme." ….." Jsme od vás 15 minut letu, není možné aby jste nás viděli." Namítne jejich pilot. Jens se podívá na Biggi, na téhle situaci se mu něco velice nelíbí. Vrtulník je přeletí a po chvíli se za ně zařadí a začne po nich střílet. "Držte se." Řekne Jens a snaží se o to aby je nesestřelili. "May day, střílí po nás, potřebujeme nutně pomoc." Řekne Biggi do vysílačky. "Jak jsme řekl do 12 minut jsme u vás, držte se." Odvětí pilot. "Hm, to si nám vážně pomohl." Poznamená Jens. "Pokusim se je setřást." Řekne přes intercom. Marcovi se to kvůli Karin dvakrát nelíbí, ale co může dělat. "Je to vaše vina!" Řekne najednou kancléř. "A co, že vy jste taková svině, že se vás chce někdo zbavit?" Řekne suše Marc. "Hm! Na mě vám vůbec nezáleží, je vám jedno co se mnou bude a že mám strach…." "Chcete snad plínku, nebo o co vám jde?" Řekne Petr. "Sakra nedaří se mi je setřást, za chvilku nás dostanou." Řekne Jens a Biggi se opět spojí s policejním vrtulníkem. "Kde jste? Dáváte si snad kafe?" "Ne a uklidněte se, za 6 minut jsme u vás, nahlašte mi přesnou polohu." Poté co mu ji Biggi nadiktuje je opět ticho. "Marcu 35/44 puls 180 a klesá." Řekne Petr. "Natáhni 2 mg adrenalinu." Odpoví Marc a pak to s nimi prudce škubne. "Jensi co děláš?" Řekne nevrle Marc. "Asi si dělám vyhlídkový let." Odpoví uštěpačně a miminko schytá dalších několik ran. "Marcu nelepší se to." Oznámí Petr. Marc mu nadiktuje několik léků, co dá Karin. "Policejní vrtulník pro Medicopter 117, máme vás nadohled." "To je hezké, ale už nás zbavte toho vrtulníku, na palubě máme vážně zraněnou kolegyni, musíme nutně do špitálu." "Nebojte se." Odpoví mu s klidem pilot. Jens jen nad tím zakroutí hlavou, protože mu nic jiného nezbyde. "Asi jim vydáme toho blbečka a oni nás hned nechaj, co říkáte?" Řekne schválně svým kolegům Jens. Jenže se nedočká odpovědi. "Marcu zase klesá tlak….." "Musíme už vážně do nemocnice, jinak zemře." "Marcu dělám co můžu…" Odpoví Jens a v tom je předletí policejní vrtulník, chvíli letí před nimi a pak to otočí. Znova miminko dostane pár ran, ale palba brzo ustane, Jens na nic nečeká a vrátí se na původní kurz. "Jensi potřebuju mluvit s klinikou a za jak dlouho tam budem?" "…25 minut a spojuju." Odpoví. Marc začne říkat své požadavky. "Marcu ztrácíme ji." Řekne najednou Petr. "Masáž srdce a dám ji znova adrenalin….. Připrav defibrilátor a nabí na 300…. Ustupte a pal - bezreakce. Znova na 300…. Ustupte a pal - bezreakce……..


Boj o přežití 7

19. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 7

Biggi sedí zoufale u Karin, zprávy o Enricovi nemá,vrtulník také žádný neslyší jediné štěstí je, že už nejsou slyšet výstřely. Náhle se Karinino EKG zhorší, začne hrozně pípat. "Enrico něco se děje s Karin." Řekne zoufale Biggi a celá se klepe jak strachy tak zimou. "Biggi co se děje?" Řekne Marc. Biggi si myslí,že má už halucinace. "Marcu?" "Ano jsem to já, neboj se za 20 minut jsme u vás, co je s Karin?" "Její EKG." "Povídej." "40/45 puls 175 a jedno klesá a druhý stoupá." "Dobře Biggi uklidni se a natáhni si do injekce 1.5 mg adrenalinu, poté by se to mělo srovnat." Biggi udělá jak ji řekl předtím Enrico a teď Marc. Čeká co se bude dít ten čas je pro ni věčnost. "Zabírá to." Řekne s úlevou. "Výborně Biggi, neztrácej hlavu za chvíli jsme u vás." "A co Enrico, on…" "Jsem ve vrtulníku lásko." Řekne a Biggi spadne kámen ze srdce.

Biggi neustále hledí na hodinky, kdyby mohla, popohnala by ručičky, aby už bylo 20 minut v čudu. Stále je před ní 10 dlouhých minut.

Konečně Biggi uslyší vzdálený zvuk BK jak sladce to zní. "Biggi za 6 minut přistáváme." Řekne ji Jens. "Už se vás nemůžu dočkat." Odpoví Biggi a otočí se na Karin se slovy. "Už to vydrž holka, kluci už jsou tu, za chvíli budeš v nemocnici." Sotva to dořekne, kancléř si odfrkne a dodá. "Hm, mě nikdo neuklidní ani se nepostará." Biggi na něho už nereaguje, jen jí utvrdil v tom jaký doopravdy je.

BK přistává na mýtině, kam je zahnala kancléřovo ochranka. Všichni ví, že musí být maximálně opatrní, protože tu ještě můžou být a policejní vrtulník kdo ví kdy přiletí. Kluci si vezmou tašky první pomoci, Jens nese nosítka a Enrico je vede ke skalní dutině.


Během několika minut už prolízají úzkou chodbou, poté co se dostanou do rozšířené části jim zbývá jen pár kroků ke Karin. Jakmile spatří Biggi Enrica rozeběhne se k němu a obejme ho. Marc s Petrem se rozeběhnou ke Karin. "Tlak 60/55 puls 160." Nahlásí Petr. Marc ji rozepne popruhy a prohmatá břicho. "Břicho tvrdé jako kámen, Enrico pojď sem." Řekne Marc. "S Petrem Karin natočíme, podívám se na průstřel." Řekne a bere stůžky, aby ji nastřihnul obvaz, pravá část beder též tvrdá, podle krvácení došlo zjevně k poškození tepny nebo žíly, Jensi podej mi čtverečky a lepenku…..přeložíme ji a padáme, podle hodnot už ztratila přes dva litry krve. Jensi běž napřed a zajisti nejbližší kliniku." Řekne Marc a všichni se připravují na zpáteční cestu. "Já nikam nejdu, co když mi něco udělají?" Řekne Krüger. "Tak si čekejte tady aspoň budeme mít ve vrtulníku víc místa." Odbyde ho Enrico. "Pch, to určitě!" Řekne, chvíli kouká a pak řekne. "Já chci taky, nějakou péči, bolí mě hlava." Marc se pozastaví podívá se na Karin a pak na kancléře. "Marcu kašli na něj, kromě slabýho otřesu mozku mu není nic, jen chce být zajímavým." Marc kývne a s Petrem nesou Karin k BKčku. Enrico dělá doprovod kancléřovi, ale chová se tak jako by tu nebyl. Sotva ujdou pár kroků, Enrico opět zpozoruje červené body. "Petře, Marcu strom na 10 a na 5 hodinách." Řekne a oba kluci se rozhlédnout. "Jasně Enrico." Řekne Marc a má divný pocit. Pomalu dojdou k BKčku. Enrico jde hned k Jensovi. "Jensi jsou tady v okolí,vidim jejich zaměřovače, celou cestu nás sledovali." "Já vim i tady se občas ukázali, mluvil jsem s policejním vrtulníkem měl by dorazit za 25 minut." Řekne Jens a nastoupí do BK, na místě kopilota sedí Biggi, v zadu to je více těsné díky kancléřovi. BKčko vzlétává. "Jensi klinika?" "Sämmelweiß, zhruba 40 minut letu." "Nic bližšího není, jde nám o čas?" "Bohužel." Odpoví Jens.


Boj o přežití 6

17. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 6


"Karin nemá několik hodin a jestli nás hledají tím spíše se venku s nimi dokážu spojit, musím jít." Řekne Enrico a ještě jednou si rozloží mapu. "Tady je nějaká chajda, zkusim se k ní dostat." "Ale to je také nejméně 10 kilometrů." Namítne Biggi. "Vím, ale musim to zkusit." "Ale…. Ale co já s Karin? Co když se něco stane a já ji nedokážu pomoci." Začne naříkat Biggi. "To zvládneš, kdyby se něco dělo ozveš se vysílačkou a já ti vysvětlím co dělat." "Půjdu já." Vypadne najednou z Biggi. "Na to zapomeň, je to nebezpečné, jdu já, dám na sebe pozor." Řekne a Biggi obejme a poté políbí. "Miluju tě." Řekne Biggi a Enrico odchází. Biggi si sedne vedle Karin a zase s ní začne dýchat, už i jí začíná být zima. Ještě, že Krüger je z ticha.

Enrico už je pryč skoro 30 minut. Biggi zase zaslechne střelbu, dostane strach o Enrica, vezme vysílačku a pokusí se svou láskou spojit. "Enrico, slyšíš mě?" "Ano." Řekne zadýchaně. "Jsem ráda, že jsi v pořádku, slyšela jsem zase střelbu, proto tě volám." "Neboj jsem v pohodě, co Karin?" Zeptá se znova zadýchaně. "Tlak 80/70 puls 130, ale je strašně kolísaví." "Kdyby ji najednou začal prudce klesat tlak a to tak, že by to mělo skončit zástavou dej jí 1 mg adrenalinu a ozvy se." "Jak? Jsem pilot sakra takový věci neumim." Zeptá se vyděšeně Biggi. Enrico ji to vysvětlí a pak se zase ozve střelba. "Dobře dávej na sebe pozor." "Budu." Řekne Enrico a ve vysílačce je opět ticho. "Je mi zima a bolí mě hlava." Řekne najednou kancléř. "Hm a co já s tim, myslíte, že já tady kousek od vás mám vyhřívanou podlahu a horkou vanu." "Hm! Si na vás všechny budu stěžovat, takový jednání!" "Si běž třeba na nádraží." Procedí Biggi skrz zuby a zadívá se na EKG, nelíbí se jí, že stále stoupá puls, ale prozatím Enrica informovat ještě nebude. Po chvíli napojí Karin na kyslík a začne se procházet, chce se trochu zahřát, ale pak si všimne nějaké skvrny na zemi. Posvítí na ni baterkou a uvidí, že je to krev. Opět si ke Karin klekne a vezme si vysílačku. "Enrico?" Ten z jejího hlasu vyslyší zoufalství. "Poslouchám tě." "Tlakový obvaz moc nefunguje krvácí to." "Ty si sní hýbala?" "Nee, jen jsem se chtěla trochu projít a všimla jsem si, že krev je na zemi." "Do prdele….." Uleví si Enrico. "Co se děje?" Enrico ji neodpoví, jen položí další otázku. "Tlakově je na tom jak?" "60/50 150 puls, Enrico co se děje?" "Krevní ztráta už je už hodně velká, a podle toho krvácení mohlo dojít k poškození nějaké tepny…" "Co mám dělat?" Zeptá se Biggi. "Nic, musí co nejdříve na operaci… Ještě slyšíš střelbu?" "Ne momentálně ne." "To je dobře." Řekne Enrico a poté se na obou stranách rozlije ticho. "Proč vona musí mít všechno když je stejně skoro mrtvá a já tady musim mrznout?!" Nechá se slyšet kancléř. Biggi se na něho podívá s otevřenou pusou a vaří se v ní krev. "A kvůli komu asi? Se ani nedivim, že vás chtěli zabít, jen nechápu proč to neudělali rovnou, mi za vás, za takový prase, nemůžeme a ještě mějte jednu blbou poznámku na mojí kolegyni a já popadnu jednu injekci a nějaký lék a je mi jedno co s vámi bude!" Poví nenávistně Biggi.

Enrico už je na cestě přes hodinu, chata by tu už měla být, ale stále nic, když v tom něco uslyší. Nejdříve ho zachvátí panika, má strach, že by to mohlo být někdo od kancléřovi ochranky, ale velice brzo pozná, že se jedná o vrtulník, později ho identifikuje, je to BK 117. "Enrico pro Medicopter 117, slyšíte mě?" ….. "Slyšíme tě Enrico jasně a zřetelně." Enricovi se uleví, když uslyší Jensův hlas. "Kde jsi?" "Na třech hodinách jižně, vidím vás." Řekne a poté na ně začne mávat baterkou. "My tebe taky pošleme ti lano, a kde máš holky?" "To až na hoře." Odpoví Enrico a po chvíli si dá kolem sebe popruh a nechá se vytáhnout do BK. "Enrico co se tady stalo?" Zeptá se Marc a Enrico se dá do vypravování celého příběhu….


Boj o přežití 5

15. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 5

Krügerovi začínají přestávat uklidňovací léky. Enrico se podívá tím směrem a jde k němu. "Kde to jsem?" Řekne omámeně. "Ve skále, ty vaše gorily jdou po nás, respektive po vás!" Řekne rázně Enrico. To Krügera rychle přivede k sobě. "Cože? To není možné, za ně dám ruku do ohně." "Za Kronera taky a za druhýho takovýho malýho s brejlema?" Řekne nenávistně. Krüger se na něho nevěřícně podívá. "Nevěřim vám, to vy jste mě unesli! Musim pryč, pomoc!" Začne vyvádět. "Držte hubu!" "Jsem kancléř! Takhle se mnou nesmíte mluvit!" Odbyde ho Krüger. "Já na vás kašlu, vy tady budete sedět na prdeli a ani se nepohnete. "Sotva to dořekne ozvou se v okolí tři výstřely. Krüger se na Enrica podívá vyděšeně. "Musíte mě zachránit." Vypadne z něho najednou. "Vy jste mi ukradenej! Nebejt vás a vašich goril, mohli jsme být všichni na základně a v pořádku! A ne tady bojovat o život a pak se modlete ať naše lékařka přežije, jinak vás vyhodim ven ať si vás dostanou!" Řekne Enrico a jde zpátky ke Karin. Krüger se podívá tím směrem. "Co jí je?" "Vaše ochranka ji postřelila!" Odpoví nenávistně Biggi. "To určitě nebylo úmyslně." "Ne to nebylo, protože ta kulka patřila vám!" Vyštěkne mu do očí Biggi. Krüger se lekne a znova si sedne na zem. Po chvíli ticha se znova ozvou výstřeli. "Je mi zima." Řekne do ticha kancléř. "To máte blbý." Odsekne Biggi. Karin se také stále chvěje zimou. Biggi přes ní ještě přehodí ještě svou bundu. "To je….dobrý…" Řekne slabě Karin. "Proč jí je pořád taková zima?" zeptá se Enrica. "Protože je v šoku a ztrácí velké množství krve." Karin mu poté nadiktuje léky jaký ji má dát. "Je mi zima, proč nedostanu taky nějakou deku? Já si taky platim zdravotní pojištění, zasloužil bych si taky nějakou péči." Řekne rejpavě kancléř a Enrico má co dělat, aby po něm neskočil. "Jak jsem….na tom oběhově?" "100/90, tep 110." Odpoví Enrico a dá ji novou infuzi. Karin se začínají zavírat oči. "Ne, ne Karin ne, nesmíš spát." Karin už nemá sílu na odpověď, jen se nepřítomně zadívá Enricovi do očí. "Biggi mluv na ní, hlaď jí, dělej cokoliv hlavně nesmí usnout." Řekne Enrico a poté pod ní zasune ruku. Když ji vytáhne, rukavici má zase od krve. "Už zase jí to prosakuje." Řekne a znova z opakují celou proceduru, Karin je z ticha, čím víc se jí zavírají oči. "Tak bude se někdo starat taky o mě?" Začne znova kancléř. "Vám kromě vaší tuposti nic není, a neserte mě nebo vás odsud vyhodim!" Řekne znova Enrico. Když se ozvou výstřely jsou nebezpečně blízko, zníto jako kdyby byli hned u vchodu do skály. Biggi i Enrico obrátí zrak k dutině skály. "Jestli nás najdou je po nás." Šeptne. V tom Karin upadne do bezvědomí. Biggi konečně sklopí zrak zase na Karin. "Karin? Karin?" Enrico se též na ni podívá . "Biggi, už ji neprobereš je v bezvědomí, musim ji zaintubovat." Řekne a i tak udělá. "Biggi dýchej sní." Řekne a pokouší se něco vymyslet. Po chvíli řekne. "Pokusim se najít pomoc." "A kde? Víš že nejbližší vesnice je 50 kiláků, a tady jsi v horách, nikdo tu není…." Řekne Biggi, má strach o svého přítele. "Něco, ale udělat musíme, jinak Karin zemře a nebo nás najdou voni. Nebudu tu jen tak sedět a čekat." "Hele jestli nás nehledají tak vyletí za pár hodin a jestli nás hledají tak nás brzo už najdou." Řekne Biggi a Enrico se na ni zadívá.....

Boj o přežití 4

13. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 4

"Karin…" Řekne jemně. Karin otevře oči. "Půjdeme dál." Řekne Enrico a Karin postaví. Ta zase zavýskne bolestí. Enrico ji přidržuje a Karin se zraněným bokem tře o skálu. "Biggi pojď mi pomoc." Řekne Enrico do vysílačky, když se dostanou do rozšířeného prostoru. Biggi je hned u nich. "Ani nevíš jak jsem ráda, že jste tady." Řekne Biggi s úlevou. "Já taky." Řekne Enrico a vedou Karin do dutiny. "Posadíme ji vedle Krügera." Řekne Enrico. Karin zase zavýskne bolestí. "Už jsme v bezpečí Karin, sundám ti batoh a podívám se na tebe." Řekne jí a i tak udělá, poté si všimne, že má Karin celou ruku od krve. "Biggi pojď sem." Řekne a z tašky si vytáhne rukavice. "Podívám se ti na tu ruku." "Nee." Řekne Karin. "Musim tě ošetřit." "Ruku zraněnou nemám…. Střelily mě." Řekne Karin trhaně. "Cože? Kdy a kam?" Zeptá se ohromeně Enrico. "Tam… v lesa… jak jsem upadla… necítila jsem to… díky prvotnímu šoku…." Řekne Karin slabě. "Kam tě střelily?" Zeptá se znova Enrico. "Do boku…." Enrico ji jemně vyslískne bundu. "Biggi podej mi nůžky." Řekne a Biggi mu je hned podá. " Chtělo by to víc světla sakra." Zakleje Enrico. "Počkej dáme sem Karininu a tady tuto baterku jsem a možná to bude lepší." Biggiin nápad vyjde. "Jsi skvělá poklade." Enrico ji nastřihne overal a tričko. "Střelné zranění v bederní oblasti, rána dost krvácí." "Byla zasažena ledvina…. Je to průstřel?" Zeptá se slabě Karin. Enrico ji jemně nakloní a prohlídne. "Ne, kulka zůstala v těle." "Oblast ledviny je tvrdá." Řekne a poté ji poslechne stetoskopem a prohmatá břicho. "Břicho je též tvrdé, hudník v pořádku." Odpoví Enrico. "Musíš zastavit krvácení." Řekne zase slabě Karin. "Biggi čtverečky a tlakový obvaz." Řekne, když mu to Biggi dá tak ji to Enrico ováže kolem pasu. "Co dál?" "Napoj mě na EKG, dej roztok HS a 0.5 mg fenta a morfium." "Jasně Karin, už se neunavuj." Řekne a dá ji kyslíkovou masku. "Enrico?" Řekne po tichu Biggi a hlavou kývne na Karin,ve smyslu co jí je. "Kulka poranila ledvinu a vypadá to, že prošla skrz a ještě poranila nějaký orgán v břiše, vnitřně krvácí." Odpoví ji Enrico. Biggi kývne a obejde Enrica a vezme Karin za ruku. Enrico ji mezitím napojil na EKG a dává potřebné léky. "Biggi Krügera posadíme a potom jsem přeložíme Karin." Biggi kývne. Kancléř je avšak stále mimo z ukliďnujích léků. Enrico se sním nechce tahat,odpoutá ho z nosítek, položí mu nohy na zem a pak je nadzvedne a Krüger z nich sjede. Enrico ho pak nadzvedne, aby byl opřený o stěnu. "Karin mi tě teď přeložíme na nosítka." Řekne ji jemně Biggi. Karin jen kývne. "Je mi…zima." Řekne. "Hned tě přikryju Karin." Odpoví ji Enrico. Biggi na ni hodí aspoň její bundu, Enrico po chvíli přidá termofolii a zapne pásy na nosítkách. "Karin jakou máš krevní skupinu?" Zeptá se Enrico. "0." Odpoví Karin. "Biggi ty?" "A-." "Já B-." Řekne Enrico. "To nejde?" Zeptá se Biggi. "Ne, ona může dostat jen nulku….. Už jsme tu dvě hodiny, myslíš, že nás hledaj?" Zeptá se Enrico. "Je noc, nevim jestli poletí…." Řekne Biggi těžce. Enrico si sedne vedle Karin a začne přemýšlet. "Enrico?" Řekne slabě Karin. "Ano jsem u tebe, nevysiluj se." Řekne a chce ji zpátky nandat masku. "Nee… poslouchej mě…. Až upadnu do bezvědomí intubuj mě, použí tubus 8… pak mi znova dáš HS a léky po 1- 2 mg..…kdyby nastala zástava nejdříve zkus masáž srdce…. když nezabere dej adrenalin… a potom šoky na 300 a 2x na 360…." "A dál?" "Dál… už je konec." Enrico se podívá na Biggi, potřebuje její pomoc. Biggi si u Karin klekne. "To zvládneš najdou nás včas, neboj se." Řekne a pohladí Karin po tváři, která je studená. "Karin je ti pořád zima?" Zeptá se. Karin kývne a dodá. "Hrozná…. A jsem…. unavená." "Tady nemůžeme udělat oheň a pak nesmíme na sebe upozorňovat, Karin dám ti ještě jednu termofólii." Oznámí ji Enrico a dodá. "Zkontroluju ti ještě ránu, Biggi pomoc mi, musíme Karin trochu natočit na bok." Řekne ji Enrico a Biggi kývne. "Auu…" Zavýskne zase Karin. "Udržíš ji? Musim přidam čtverečky obvaz už je prosáklý krví." Biggi kývne. Enrico si připravý několik čtverečků a lepenku. … "Hotovo, opatrně ji zase položíme." Řekne a Karin zpátky přikryje.


Boj o přežití 3

11. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 3

"Jak dlouho ještě půjdeme než něco najdeme?" Řekne Karin. "Nevim na mapě bohužel žádnou skrýš nezaznamenali." Odpoví Enrico a pak si všimne nějakého červeného světýlka spíše bodu na protějším stromě, ale po chvíli zase zmizí. "Pokračujeme." "Enrico chtělo by to pauzu." Řekne také Biggi. "Za chvíli! Musíme jít dál." Řekne rozrušeně, tuší, že po nich jdou ti dva. Holky zatnou zuby a pokračují v cestě. Najednou dojdou na nějakou mýtinu. "A do prdele." Uleví si Enrico. Dojde mu, že oni věděli, že je slyšíme a schválně nás hnali sem, pomyslí si. "Enrico?" Řekne Biggi. Enrico se na ni podívá a poté zase zpozoruje červený bod, který je na Karin a poté sjede do země, pak se zase objeví na Biggi a zmizí. "Musíme odsud a to hned, jdou po nás…. Ty baterky okamžitě zhasněte." Řekne a popadne nosítka, holky na nic nečekají udělají to samé. Jsou vyděšené, ale teď není na otázky čas. Snaží se být z mýtiny co nejdříve pryč. Už jsou skoro zase v lese když se spustí palba. Holky zpomalí. "Musíme do lesa, jinak nás dostanou." Křikne Enrico. Běží dál, vzduchem lítají kulky,štípají kůry stromů, Enricovi zase vidí červené body a není jediný už si jich všimly i holky. Jsou za nimi velice blízko…. Padne několik dalších ran… kulky byli tentokrát velice blízko, měli štěstí, že je minuli. Karin náhle spadne na zem a je zmatená, Biggi neudrží nosítka a pouští je na zem. "Sakra holky, jsou tak blízko musíme dál." Řekne Enrico a v dáli slyší hlasy. Biggi pomůže Karin na nohy a pak opět vyrážejí dál. O chvíli později se palba zpustí znova….

Karin jde jak omámená a po pár krocích se začne divně motat. "Karin co je?" Zareaguje Biggi. "Mě je nějak divně." Řekne a padne k zemi jako pytel brambor. "Karin?" Vykřikne Enrico, položí nosítka a jde k ní. "No tak Karin prober se…" Začne říkat Enrico a propleskává ji."Co je jí?" Zeptá se Biggi. "Nevim, možná se jí něco stalo při nouzovém přistání…. Musíme do nějakého úkrytu." "Ale co s Karin?" Zeptá se Biggi a má strach co se dozví. "Musíme ji tu nechat, ale já se pro ni vrátím, ale teď jde o život i nám Biggi." Dodá Enrico a znova zvedne nosítka. Biggi po chvíli koukání a rozhodování udělá to samé, protože se ozvou zase výstřeli do všeho začne hrozný slejvák. Enrico si zapne baterku. Asi po 10 minutách chůze, Enrico něco zpozoruje. "Myslim, že jsme konečně něco našli." "Už bylo na čase." Odfrkne si Biggi a jdou dál. Dojdou k nějaké skále s dutinou. "Jdu první." Řekne Enrico. Skalní prostor je docela malý, nosítky drhnou o stěnu. "Enrico nestačilo by to." Řekne zadýchaně Biggi. "Musíme dál nebo se chceš vrátit tam mezi ty kulky?" Biggi zakroutí hlavou. Po pár metrech se skalní dutina začíná rozšiřovat a pak se najednou objeví v celku prostorné dutině. "Položíme ho sem. Zůstaň sním Biggi,jdu pro Karin." Řekne a sundá si baťoh a dodá. "Kdyby něco ozvy se vysílačkou." "Jasně dávej pozor Enrico." Řekne Biggi a Enrica obejme. Poté se Enrico opět vydá na cestu. Za několik minut doběhne k místu kde Karin zkolabovala. "Karin?" Řekne pohladí ji po tváři. Karin procitne. "Už jsme našli úkryt, musíme tam jít taky je to nebezpečné, můžeš jít?" Zeptá se. "Asi jo." Řekne a Enrico ji pomůže na nohy. "Auu." Zavýskne Karin a chytne se za bok. "Je to jenom kousek." Řekne povzbudivě Enrico. Pár minut na to se opět ozve střelba. Enrico urychlí krok, jenže Karin na to nemá a znova spadne. "No tak Karin, už tam budeme." Řekne jí a znova ji pomáhá na nohy. To se mu povede, ale Karin rychle slábne. Enrico ji musí čím dál více podpírat. "Karin už tam budem,vydrž ještě." Domlouvá jí. Ujdou ještě pár metrů a Enrico Karin zavede do chodby. "Sedni si tady, hned se vrátím." Řekne a odběhne zase ven. Shání nějaké větve, aby alespoň částečně zamaskoval chodbu, protože jestli je najdou je po nich. Enrico najde pár větví, dokonce zlikviduje několik stromků z lesní školky a pak konečně najde do co hledal, o kus dál leží spadlý strom, Enrico pomocí svého nože a své síly ukořistí několik větví. A vrátí se k úkrytu, větve ze spadlého stromu napíchá do země a ty co ořezal pod nebo na ně. A bude doufat, že je tady v žádném případě nenajdou.

Boj o přežití 2

9. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 2

Karin nastoupí do BK. "Biggi klinika?" "Svatých bratří, zhruba 30 minut letu." Řekne a chystá se spojit s centrálou. "Moment." Řekne Kroner. "Nepřeju si, aby jste hlásili kam letíme, můžou nás klidně odposlouchávat a také si přeju letět pod senzory radarů." "Zbláznil jste se? Pokud máte problém tak si vystupne, ale já mám svý předpisy, takže na vaše nařízení kašlu." Řekne naštvaně Biggi. "A vy chcete, aby nás setřelili? Už panu kancléřovi přišlo několik anonymů, já to nebudu riskovat." Namítne Kroner a Biggi chvíli přemýšlí. "Dobře, ale nahlásím se alespoň na nízkých vlnách, ty nejsou tak snadno vystopovatelné." Kroner kývne, nemá jinou možnost. Karin se podívá na Enrica a obrátí oči. Biggi se ohlásí centrále a pak klinice. Pacient je při vědomí nemá žádné komplikace, let probíhá standartně až do doby, kdy letí nad Stirovým lesem v horách Seekarkreuz….

S BKčkem to najednou prudce trhne. "Co to bylo Biggi?" Zeptá se Enrico, ale než stačí jakkoli odpověděť rozpípají se všechny varovné kontrolky. "Biggi co se děje?" Zeptá se vyděšěně Karin. "May day, may day….." Vysílačka nefunguje. "Nevim vypadá to, že jsme vyskratovali, nic nefunguje musim nouzově přistát ještě dokud ji trochu ovladám…. držte se." Řekne Biggi a dělá co je v jejích silách. "Enrico tašky první pomoci musíme je zajistit, těžko můžeme být bez nich." Enrico kývne a postará se o to. "Držte se už ji vážně nedokážu ovládat, dopad bude hodně tvrdý." Řekne Biggi a vrtulník za pár sekund dopadne hodně tvrdě na zem. Přitom pádu přijde o jednu lyžinu, a ulomí se mu kus ocasu, ale jinak je téměř v pořádku. Kroner a druhý muž z ochranky jsou fit, okamžitě vylezou z BK s tim, že se musí podívat jestli nehrozí nějaké nebezpečí kancléřovi a zdejchnou se pryč. "Jste všichni v pořádku?" Zeptá se Karin. "Já jo." Odpoví Enrico. "Já taky." Odpoví Biggi ještě rozklepaně. "Podívám se co je s miminkem." "Pomůžu ti." Řekne Enrico a též vystupuje. Karin mezitím zkontroluje kancléře, který je také v pořádku, přes dávku léků ani moc nezaregistroval co se stalo. Po chvíli ke Karin přijde Biggi s Enricem. "Tak co?" "Nevím co se stalo, ale prostě jsme vyskratovali, vysílačka a všechno je fuč a osobní vysílačky nám nepomůžou, nemají dosah a nejbližší město podle mapy je 50 km odtud a to by jsme museli ještě slézt z hor." Řekne Biggi. "Hm, bezva, tak co budeme dělat?" Zeptá se Karin. "Tahle situace se mi vůbec nelíbí, jestli je to kvůli němu tady bych nezůstávala, jsme tu dost odkrytý, raději bych šla do lesa a tam budou nějaký jeskyně kde se můžeme schovat. " Řekne Biggi a je na vidět, že tahle situace ji dělá velké starosti. "A co ty dva? Kde jsou tak dlouho?" Poznamená Enrico. "Nebudeme na ně čekat, jdeme." Řekne Karin a vezme tašky první pomoci a EKG. "Ještě dojdu pro světlici." Řekne Enrico a pak si vezme jednu tašku první pomoci a z BKčka vyndají kancléře a jdou směrem k lesu. Cesta jim zabere poměrně dlouhou dobu, protože když sejdou k lesu venku už se smráká. Enrico všem připravý baterky a také si zde odpočinout. A vrtá mu hlavou. "Kde jsou ti dva? Jak to, že se ještě nevrátili? Co když oni mají něco společného s naší poruchou?" Má ze všeho divný pocit. Když se znova vydají na cestu už je téměř tma. Po dlouhých minutách chůze, opět zastaví. "Proč ho musíme pořád tahat? Není na tom tak zle, aby šel po svých." Řekne Enrico a neustále kouká kolem sebe, má pocit, že je někdo sleduje. "Nebudu riskovat, že nám bude chtít utéct, nemínim ho nahánět po lese." Řekne Karin. "Enrico co je?" Všimne si jeho roztěkanosti Biggi. "Snad se nebojíš tmy?" "Ale Biggi…. Měli by jsme jít dál." Řekne náhle Enrico. Holky by chtěli ještě odpočívat, ale něco se jim také nezdá. Jdou dál….


Boj o přežití 1

7. září 2015 v 3:03 | Ada |  Boj o přežití
BOJ O PŘEŽITÍ 1

Na noční směnu nastoupil tým B ve složení Biggi, Karin a Enrico. Tým A základnu už opustil, dokonce tu není už ani Höppler, pouze Max si ještě něco kutá v hangáru. První výjezd se ozve až po hodině služby. "Dneska to nevypadá na náročnou směnu." Pronese Enrico když s Karin běží k BKčku. "Uvidíme." Řekne a nasedne. Letí k dopravní nehodě. Biggi za 20 minut přistává na poli. Na místě už jsou též hasiči a policie. Jedno vozidlo leží na boku a kouří se mu z motoru, další dva černý jeepi stojí na silnici a kolem aut stojí muži v černých oblecí. Kolem auta pobíhá muž a hasiči s muži v oblecích se ho snaží uklidnit a také se snaží z vozidla někoho vyprostit. "Jsem doktorka Thalerová." Řekne a přistoupí k muži. "Je v šoku." Řekne hasič. "Hm a další osoba v autě?" Zeptá se Karin. "Jeho syn bohužel nejeví známky života." Karin kývne. "Pane…." Karin se zahledí na muže a pozná v něm kancléře Krügera." "Pane Krügere, podívám se na vaše zranění ano?" "Ne… ne….prosím zachraňte syna…. Prosím." Kancléř je v šoku. "Posaďte se a já vám dám něco na uklidnění." Řekne Karin a už posazují Krügera do trávy. "Enrico 2 mg diazepamu." "Moment." Zasáhne muž v obleku. "Jsem Kroner velitel ochranky, nepřipustím aby dostal nějaké léky, byla na pana kancléře zřejmě sfingována nehoda,díky ní přišel o syna a nebudu riskovat, že i vy patříte mezi lidi co jdou po něm." Řekne a Karin se ušklíbne. "To je absurdní, pak Krüger je v šoku možná utrpěl vážná zranění, potřebuju ho vyšetřit a nebudu se sváma o tom bavit. Enrico ten diazepam." "Jak mám vědět, že jste opravdu lékařka?" Položí ji další otázku. "Bohužel diplom jsem si nechala dneska doma a občanku sebou také nemám, musíte mi hold věřit." Odsekne mu Karin. "Biggi přines nosítka." "Jasně." "Pomůžu vám." Řekne Kroner. Jdou společně k BK. Když vyndavají nosítka tak je Kroner schválně upustí a na spodní stranu vrtulníku něco připevní. Biggi si toho nevšimla. "Omlouvám jsem." Řekne a Biggi nad jeho umem mávne rukou a dodá. "Jestli jste ho takto ochraňoval nedivim se, že někdo na něho udělal atentát." "Cože?!" Řekne Kroner a zle se podívá. "Zapoměňte na to." Řekne Biggi a nosítka pokládá vedle kancléře. Enrico s hasiči ho na ně přeloží. "Co je panu kancléřovi Krügerovi?" Zeptá se. "Otřes mozku, pár tržných ran a pohmožděná žebra." Řekne Karin a dodá. "Pomozte nám s nosítky a s taškami." Hasiči kývnou a Kroner a další muž v černém obleku a s kufříkem jdou automaticky snimi. "Moment, vy snámi nepoletíte." Řekne Karin oboum mužům. "Musíme, pan kancléř potřebuje ochranu, buď oba a nebo nepoletí ani on." "Musí do nemocnice." Oponuje Karin. Kroner pokrčí rameny, Karin se podívá na Biggi. "Pro mě za mně." Řekne a jde do BK. "Poděkujte naší pilotce, že letíte s námi." Řekne Karin a dodá. "Moment, co ten kufřík?" "V tom má pan kancléř důležité dokumenty, ty tu rozhodně necháme válet." Řekne Kroner za kolegu. Karin nemá náladu na to, aby snimi něco řešila, jsou paličatý jak berani....

Září

1. září 2015 v 0:00 | Ada |  kalendář